V hlubokých horských lesích tu běhají smečky vlků, mluví se tu napůl ukrajinsky a nejlepší léta tu zažili v dobách husákovského komunismu.
SNINA/UBLA Východní Slovensko, mezi Košicemi a ukrajinskou hranicí, je dnes zapomenutým krajem, skutečným koncem Evropy, kde se všechno, co zná člověk o Slovensku z Bratislavy a jejího okolí, zdá relativní, nebo je dokonce úplně jinak. Dvacetitisícové město Snina, centrum nejvýchodnějšího okresu celého Slovenska, by mohlo sloužit jako ukázkový příklad komunistické architektury sedmdesátých let, panelákový „zázrak“ mezi nádhernými vrcholky Vihorlatu a ještě krásnějšími Poloninami (národním parkem, který je i na seznamu UNESCO).
K panelákům postavili komunisté továrny – firmy Vihorlat nebo JAS byly za komunismu pojmem. „Všechno tu padlo. Vihorlat, JAS i Siemens. Práce tu není skoro žádná,“ říká třicetiletá servírka Janka, obsluhující v jedné z několika málo slušných restaurací v centru města. Mezi paneláky trčí vyschlý nefunkční vodotrysk, polorozpadlý chodník na pěší zóně také ještě pamatuje Husáka a za sochu uprostřed náměstí by si její autor zasloužil nějakou komunistickou cenu. Téměř všechno se trochu rozpadá, těch několik obchodů vypadá zanedbaně a chudě, do Lidlu a místní Billy se musí přes výpadovku na Ublu, několik desítek kilometrů vzdáleného nejvýchodnějšího slovenského přechodu na Ukrajinu.
„Kdo by sem chtěl investovat? Pořádná silnice sem nevede a i dálnici do Košic slibují dvacet let, a pořád není,“ říká osmadvacetiletý technik Peter, který popíjí pivo v místní pizzerii. Třikrát lacinější než v Bratislavě, což je jedna z mála výhod, jež tu člověk najde. „Jediné, co můžete dělat, je sebrat se a odjet si hledat práci někam jinam. Do Bratislavy, do Čech, do Anglie...“ Místní ženy a dívky jsou na to zvyklé. Muži jsou týdny pryč, pak přijedou na pár dní domů a zase odjedou. Loni však přestala být práce i v Bratislavě či Anglii. Nezaměstnanost tu dnes dosahuje hodně přes dvacet procent a i ti, kteří mají práci, málokdy uvidí na výplatních páskách víc než nějakých tři sta čtyři sta eur.
Oproti bezútěšné Snině působí horské vesnice s dřevěnými kostelíky v Poloninách mnohem příjemnějším dojmem. A to přesto, že s prací je to tu podobně mizerné. Státní statky skončily často v rozvalinách, v domech zůstali jen staří, kteří si k nevysokým důchodům pěstují brambory a další zeleninu na malých políčkách.
Pašeráci a policajti Příroda je tu krásná, ale hodně drsná. Ve zdejších lesích se potulují smečky vlků a není výjimkou, že ze stáda ovcí deset dvacet kusů přes noc zmizí. „Je to kraj vlků, s jejich přítomností je třeba počítat,“ říká Kamil Soóš z vedení Chráněné krajinné oblasti Východní Karpaty. Vedle kraje vlků je to i kraj pašeráků. „Tady máš na výběr jenom dvě možnosti, jak slušně žít. Buď budeš pašerákem, nebo policajtem,“ říká ukrajinsky v Nové Sedlici, nejvýchodnější obci Slovenska, jeden z místních. Od doby, kdy Slovensko vstoupilo do schengenského prostoru, je tady na hranici policistů víc než v centru Bratislavy. „Dřív jezdili ve starých nivách, teď mají všechno nové, baráky, mundúry, teréňáky, zbraně,“ dodává rodák s trochou závisti.
Stačí ostatně chvilku jezdit po silnicích nedaleko ukrajinských hranic, a hned se s nimi seznámíte. Jsou milí, ale důrazní. „Doklady od auta, průkaz totožnosti a ukažte zavazadlový prostor,“ slyší člověk dvakrát třikrát za odpoledne, a to i když má auto se slovenskou registrací. „Pašuje se, dokonce dříve než předtím,“ říká jeden z pohraničních policistů. „Od té doby, co se zpřísnily limity na dovoz cigaret a benzínu a kontroly na hraničních přechodech, se chodí zase víc pěšky přes hory. S cigaretami,“ říká mladý policista v elegantní uniformě. „Ale ještě že pašeráci chodí, díky nim máme práci,“ dodává s úsměvem.
Dokonce i sem do hor doputovaly volební plakáty, které předznamenávají sobotní parlamentní volby. Šanci tu cítí komunisté, kteří zde mají víc plakátů než kde jinde. „Fico pro nás neudělal nic. Za komunistů byla aspoň práce. Fico není žádný levičák, je stejný jako ti ostatní,“ říká jeden z místních.
O autorovi| Luboš Palata, zvláštní zpravodaj LN na Slovensku
