Rozptýlené světlo vyvolává intenzivnější fotosyntézu
Nečekaný poznatek o vlivu znečištěného vzduchu na rostliny má dopady i na boj s globálním oteplováním.
Znečištěné ovzduší zcela jistě nesvědčí našim plicím. Rostliny si v něm však vedou překvapivě dobře. Zjistil to mezinárodní tým vědců vedený Linou Mercadovou z univerzity v Curychu.
„Celkem nečekaně se ukázalo, že znečištění atmosféry zvýšilo v období od roku 1960 do roku 1999 celkovou produkci rostlin na Zemi o celou čtvrtinu. Když vezmeme v úvahu všechny další faktory, tak to znamená, že se do půdy uložilo o deset procent více uhlíku,“ shrnula Lina Mercadová výsledky studie, kterou zveřejnil prestižní vědecký týdeník Nature.
Od padesátých do osmdesátých let minulého století přibývalo v důsledku lidské činnosti v ovzduší mikroskopických částic. Tyto tzv. aerosoly vyvolaly i nárůst oblačnosti. Zemský povrch je jimi zastíněn a dopadá na něj méně slunečního záření. Tento vývoz způsobil, že rostliny měly k dispozici méně S postupujícím globálním oteplením budou rozsáhlé oblasti výrazně sušší. Odborníci se proto obávají, že to s sebou přinese zvýšené riziko rozsáhlých požárů.
Američtí vědci v čele s Philipem Higuerou z Montana State University však došli k překvapivému závěru: změny ve vegetaci mohou efekty globálního oteplení do značné míry kompenzovat. Svědčí o tom změny ve vegetaci a četnost požárů, ke kterým docházelo v posledních 15 000 letech na Aljašce.
energie pro fotosyntézu, s jejíž pomocí si vyrábějí z oxidu uhličitého důležité organické látky.
Lepší než přímé osvětlení Částice aerosolů a oblačnost však zároveň světlo rozptylují a to dopadá Higuera a jeho kolegové prozkoumali usazeniny na dně aljašských jezer. Pylová zrna ve starých vrstvách bahna prozradila složení tehdejší vegetace. Z množství mikroskopických částic sazí mohli vědci usoudit na rozsah a četnost požárů.
Ukázalo se, že změny ve složení vegetace byly důležitější než změny klimatu. Například před 10 500 lety vládlo na Aljašce sucho a k tomu se zde výrazně oteplilo. Požárů však nepřibylo, protože „hořlavé“ keře nahradily listnaté stromy, jejichž porosty na zemský povrch z nejrůznějších směrů. Z rozptýleného světla zachytí rostliny mnohem více, protože se dostane i na místa, kde jsou listy při přímém osvětlení zastíněny. Úbytek světla je tak rostlinám bohatě kompenzován.
nejsou ke vzplanutí tak náchylné. Před pěti tisíci roky nastoupilo chladnější a vlhčí klima, což na první pohled věštilo snížené riziko požárů. Ve skutečnosti však propukaly velké požáry častěji, protože se rozšířily vysoce „hořlavé“ jehličnany.
„Klima je jen jeden z faktorů, které mají na požáry vliv,“ říká Higuera. „Když nebudeme brát ohled i na další důležité faktory, jako je složení vegetace, můžeme se při předvídání rizik požárů dopustit velkých chyb.“ jp „Mnoho lidí věří, že dobře zavlažované rostliny rostou nejlépe za jasných slunečních dní,“ říká člen výzkumného týmu Stephen Sitch z univerzity v Leedsu. „Ale opak je pravdou. Rostlinám se vede mnohem lépe pod zamlženým nebem, jaké je běžné při současném znečištění ovzduší.“ Konec pomoci špinavého nebe Výsledek studie má velký význam pro boj s globálním oteplováním. Na konci minulého století rychle klesala produkce aerosolů a ovzduší je stále čistší. Trend pokračuje i v 21. století. To s sebou přinese pokles v intenzitě fotosyntézy rostlin. Vegetace bude proto vázat méně oxidu uhličitého z ovzduší.
Pokud chce lidstvo udržet do budoucna koncentrace oxidu uhličitého pod hranicí 0,045 procenta, pak musí ještě výrazněji omezit produkci tohoto skleníkového plynu. Vydatná pomoc rostlin, kterou nám pod znečištěným nebem nabízela intenzivnější fotosyntéza rostlin, významně poleví.
***
Mor pro plíce, požehnání pro vegetaci
Při pohledu na zničené krušnohorské lesy by málokdo věřil, že znečištěný vzduch může zintenzivnit fotosyntézu. A přece je to pravda - alespoň pokud znečištění nepřesáhne určitou mez. Z mikroskopických částeček obsažených v kouři vznikne aerosol, který sice část světla pohltí, ale důležitější je, že ho i rozptýlí. Když světlo přichází z různých směrů, dokážou ho rostliny lépe využít
a jejich růst se urychlí. Globální výkyv záření využitelného pro fotosyntézu Výpočty zahrnují lidskou činnost a vliv sopek
Barva na mapě reprezentuje procentuální změnu záření využitelného pro fotosyntézu mezi lety 1950 a 1980
