Jestliže se někdo přesvědčil, že „Ústav totality“ není jen na ozdobu, je to poslanec Josef Vondruška. Právě zásluhou tamních badatelů známe až léta po revoluci detaily o fyzickém násilí za Husáka a Jakeše. A do oněch „detailů“ patří i brutality bachaře Josefa Vondrušky. To, co on vnímá jako „práci nezbytnou pro stát“, popisují oběti jako „bití obuškem až do bezvědomí“.
Co na to spravedlnost? To je zajímavá otázka v zemi, kde režimní násilnosti z doby totality až příliš často soudí bývalí komunisté. Estébák Josef Kafka dostal za mučení Vlastimila Třešňáka od soudkyně Píchové jen pokutu, ten případ bil do očí snad nejvíc. Tím napínavější bude očekávání spravedlnosti pro Vondrušku.
Sněmovna ho teď zbavila imunity a bývalého bachaře z Minkovic čeká táž spravedlnost, které se sama domáhá Ludmila Brožová Polednová, žalobkyně z procesu s Miladou Horákovou. Vondruška je ovšem o čtvrtstoletí mladší a podle všeho zdravý jako řípa. Nepředbíhejme událostem, ale tak trochu se mu rýsuje představa, že jako odborník pozná korektní bachaře demokratické éry.
