Džugašviliho rozhořčila deklarace dumy z 26. listopadu, ve které poslanci – s výjimkou komunistů – uznali, že sovětská tajná policie postřílela v katyňském lese u Smolensku tisíce polských zajatců na „přímý rozkaz“ Stalina a dalších členů nejužšího vedení země, komunistického politbyra.
Moskva po dlouhá desetiletí svalovala vinu za zločin na nacistické Německo, než sovětskou vinu na počátku 90. let poprvé připustil prezident Michail Gorbačov. Prohlášení dumy se chápalo jako vstřícné gesto vůči Varšavě před návštěvou ruského prezidenta v Polsku. To se nadále domáhá rehabilitace obětí a předání všech utajovaných dokumentů o zločinu. Podle Stalinova vnuka má soud uznat, že deklarace neodpovídá skutečnosti a špiní čest bývalého sovětského vůdce. Na odškodnění se má složit 342 poslanců, kteří pro deklaraci hlasovali.
S obdobnými žalobami už Džugašvili vícekrát nepochodil. V září moskevský soud odmítl jeho požadavek označit za padělky dokumenty o katyňském zločinu, které státní archiv na pokyn prezidenta Dmitrije Medveděva zveřejnil letos na jaře. V květnu pohořel se žalobou na rozhlasovou stanici Echo Moskvy a loni na podzim se žalobou proti opozičnímu listu Novaja gazeta. Ve všech případech Džugašvili kromě omluvy žádal i deset milionů rublů za morální újmu.
Džugašvili, který žije v Gruzii, tvrdí, že je Stalinovým vnukem. Stalinova dcera Svetlana Allilujevová i dcera Stalinova syna Jakova Džugašviliho Galina ho však odmítly uznat za příbuzného.
