BRUSEL Česká výjimka umožňující schválení Lisabonské smlouvy? Výběr nového „prezidenta“ EU? Byť obě témata poutala zaslouženou pozornost, z hlediska budoucnosti se možná ještě důležitější dění v Bruselu točilo kolem peněz věnovaných na sporný boj s klimatickými změnami.
Na rozdíl od české výjimky se v tomto případě podařilo nalézt jen částečnou dohodu. Je známá celková částka, je známé její rámcové složení. Kolik ale bude přispívat který stát, to se musí teprve dohodnout. Nejde přitom vůbec o zanedbatelné částky. Představitelé EU odhadují, že do roku 2020 by měla suma poskytovaná chudým zemím na odvrácení klimatických změn dosáhnout astronomických 100 miliard eur (v přepočtu asi 2,6 bilionu korun).
Platby by měly začít do třetího světa proudit po roce 2012, asi 22-50 miliard má pocházet z veřejných rozpočtů. Čtvrtinu této částky hodlá poskytnout sama EU.
„Dosáhli jsme kompromisu, který je dobrý pro (ochranu) ovzduší a bere v potaz obavy chudších členů EU,“ pochvaloval si polský premiér Donald Tusk. „Nikdo neprohrál. Každý trochu ustoupil, dohoda je ale dobrá pro každého,“ dodal.
Novým členským státům ze střední a východní Evropy, včetně Česka, se nelíbil původně navržený mechanismus, podle nějž se mají příspěvky vypočítávat jen podle hrubého národního produktu (HDP). Švédové dlouho navrhovali, aby se příspěvky rozpočítávaly právě podle HDP, který odráží výkon národních ekonomik. Česká republika a další země by však spíš chtěly, aby se příspěvek počítal podle národního důchodu (NI), který zahrnuje mimo jiné i příjmy domácností. To by v praxi znamenalo, že státy jako Německo by na boj s klimatickými změnami přispívaly větší částkou, Češi a další by naopak ušetřili.
Ani mnohahodinová jednání na summitu EU však rozpory nepřekonala. Lídři členských států se nakonec dohodli na formulaci, která bere v potaz „méně rozvinuté země“. Konkrétním mechanismem vypočítávání příspěvků jednotlivých zemí se bude nadále zabývat speciální pracovní skupina
Dohoda tak unii dává ještě čas na dopracování detailů před prosincovou „klimatickou“ konferencí v Kodani, na níž bude svět hledat nástupce takzvaného Kjótského protokolu, který v současnosti reguluje objem skleníkových plynů, jež mohou jednotlivé země vypustit do ovzduší.
Platnost protokolu vyprší již v roce 2012.
***
„Každý trochu ustoupil, dohoda je ale dobrá pro každého.“
