Stranická knížka či podpora od politických stran. To jsou v Česku hlavní předpoklady pro to, abyste mohli vést klíčové úřady. Odpolitizování státní správy zůstává pro politickou elitu tabu.
PRAHA Drtivé vítězství ČSSD v krajských volbách na podzim 2008 znamenalo pro lídra liberecké ODS Radima Ziku paradoxně „šťastnou prohru“. Namísto hejtmana si vydobyl ještě lukrativnější pozici – stal se šéfem Pozemkového fondu ČR, který spravuje miliardové majetky státu v zemědělství.
Po loňské změně řízení fondu povýšil Zika na pověřeného ředitele. A v pondělí ho kabinet premiéra Jana Fischera definitivně stvrdil v roli šéfa úřadu. „Osvědčil se, úkoly kvalitně splnil,“ odůvodnil to ministr zemědělství Jakub Šebesta.
A podobně pozitivní hodnocení svého působení si vystavil i sám Zika. „Na rozdíl od jiných jsem zastavil mrhání penězi,“ chlubí se.
Jeho příklad dokonale ilustruje poměry, za nichž se v Česku obsazují významné posty státní správy. I ryze odborné instituce zůstávají až na výjimky pod taktovkou straníků či lidí s politickými ambicemi.
Takovou praxi kritizují nevládní organizace. „Kvalita výkonu státní správy je v Česku dlouhodobě snižována silným stupněm politizace,“ varovali loni v říjnu signatáři otevřeného dopisu vládě. Výsledek po pěti měsících? Totální nezájem.
„Oficiální odpověď jsme nedostali. Debata o služebním zákoně, který by jasně nastavil mantinely pro úředníky, je mezi politiky evidentně tabu,“ zlobí se Tomáš Kramár, předseda občanského sdružení Oživení, jež se zaměřuje na boj proti střetu zájmů a klientelismu.
Obsazování úřadů podle stranického klíče vadí i premiéru Fischerovi. „Odpolitizování výkonných složek včetně ministerstev plně podporuji. Úředníci mají být loajální k státu, ne k partajím. Je to však téma pro politiky, ne pro vládu,“ odpověděl LN.
Kroky jeho kabinetu to jen potvrzují. Úkol pro ministerstvo vnitra, které mělo předložit vládě novou verzi takzvaného služebního zákona, byl v lednu zrušen. „Práce na této právní úpravě nepokračují,“ potvrdila mluvčí resortu Hana Malá.
Křesla šéfů klíčových institucí státní správy se tak nadále stávají kořistí lidí s podporou stávající politické reprezentace. A platí to dokonce i v takových úřadech, kde je erudice a nestrannost v eminentním zájmu státu. Jen namátkou: Národní bezpečnostní úřad, který uděluje způsobilostní prověrky pro přístup k utajovaným materiálům, vede někdejší poslanec za ODA a ODS Dušan Navrátil.
Práce Nejvyššího kontrolního úřadu, který dohlíží na hospodaření se stáním majetkem, zase spadá do kompetence prezidenta Františka Dohnala, exhejtmana Vysočiny, kdysi v dresu lidovců. Zástupkyní ombudsmana Otakara Motejla je Jitka Seitlová, bývalá senátorka za ODA. A jednu z mladých institucí, Úřad pro ochranu osobních údajů, jenž dohlíží na nenarušení citlivých údajů jednotlivce, vede exprimátor Prahy za ODS Igor Němec. Všichni ale popírají, že by jejich stranické angažmá mělo byť jen minimální vliv na jmenování do výsostně expertních pozic. „Rozhodující roli sehrála má zkušenost v oblasti bezpečnosti,“ tvrdí Navrátil. Politická minulost může být i výhodou. „Pokud neovlivňuje chování a pokud dokážete odlišit roli politika a státního úředníka, může to být pro šéfa NBÚ pozitivem,“ míní Navrátil. Podobnou logikou argumentuje i Němec. „Velkou roli hraje, zda jste osobou veřejně známou. Každý má minulost, když je politická, je to pro volitele údaj navíc,“ uvažuje.
Naproti tomu Dohnal na tom, že se do čela hlavního kontrolního úřadu katapultoval z postu zákonodárce, nic zvláštního nevidí. „Mí předchůdci vzešli z politiky a nepůsobilo to problémy. Podle mě to žádný vliv na mé jmenování nemělo,“ namítá dlouholetý starosta a hejtman.
***
Ministerstvo vnitra mělo předložit vládě novou verzi takzvaného služebního zákona. Tento vládní úkol byl ale následně zrušen.
Přes stranickou knížku do úřadu
Národní bezpečnostní úřad
Instituci, která rozhoduje o udělení bezpečnostních prověrek, šéfuje někdejší politik ODA a ODS Dušan Navrátil. Plat a výsady Úřad informace nepodává
Nejvyšší kontrolní úřad
Prezidentem je František Dohnal, bývalý starosta Jihlavy a hejtman Vysočiny, před zvolením členem KDU-ČSL. Plat a výsady Bezmála 140 tisíc korun + paušální náhrady, služební vůz či služební byt
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
V čele byl ještě donedávna Martin Pecina, někdejší člen ČSSD a nynější ministr vnitra, úřad po něm převzal Petr Rafaj, který se kvůli tomu rovněž vzdal členství u sociálních demokratů. Plat a výsady Zhruba 150 tisíc korun
Úřad pro ochranu osobních údajů
Mladou organizaci vede někdejší poslanec za Občanské fórum a bývalý primátor Prahy za ODS Igor Němec. Plat a výsady 126 tisíc + bonus 20 tisíc korun jako paušální náhrada na reprezentaci, služební vůz
Ombudsman
Zástupkyně veřejného ochránce práv Jitka Seitlová má za sebou zkušenost z horní komory, v Senátu byla za ODA. Plat a výsady Zhruba 110 tisíc korun + služební vůz, náhrady na cestovné a stravné
Český telekomunikační úřad
Členem Rady ČTÚ, která reguluje trh v oblasti elektronické komunikace a poštovních služeb, je od loňského května někdejší ministr dopravy za lidovce Milan Šimonovský. Plat a výsady 86 tisíc korun
Pozemkový fond
Ředitelem je nově Radim Zika, vlivný člen ODS, jehož šéf strany Mirek Topolánek označil za svého možného nástupce. Úřad spravuje státní zemědělské nemovitosti v hodnotě miliard korun. Plat a výsady Necelých 100 tisíc korun
Národní knihovna
Organizaci šéfoval Vlastimil Ježek, jenž jako nestraník posléze kandidoval za lidovce do Senátu. Nyní je v čele knihovny Pavel Hazuka, člen sociální demokracie. Plat a výsady Zhruba 50 tisíc korun
