Lidé se vyvinuli v africkém vnitrozemí, kde byl soli nedostatek. Slaná chuť signalizovala, že je úzkoprofilová sůl k dispozici. Naši předci si uložili tenhle zážitek do paměti jako příjemný pocit, který by si chtěli co nejdříve zopakovat. Tak měli zajištěno, že si nenechají žádnou příležitost ke konzumaci soli ujít.
Dnes máme soli, co hrdlo ráčí, a můžeme si jí dopřávat po libosti. Jak dokládá Johnson v přehledné práci zveřejněné vědeckým časopisem Physiology & Behavior, sůl se stala za těchto podmínek pro člověka bezmála návykovou látkou, které se nedokážeme nabažit.
