Švédové představili logo svého předsednictví, které budou mít po Češích. Pohledem z Bruselu je to taková příjemná kratochvíle. Tady je většina věcí o slovech, papírech, kdežto logo v sobě skrývá tvary, barvy, nápad, dává prostor k představivosti. Čas od času se kolem loga také rozvine zábavná debata, třeba v roce 2005 okolo britského. Tehdejší Blairova vláda vsadila na hejno labutí letících do písmene „V“, a jak se ukázalo, naběhla si na vidle. Jednak v roce 2005 děsila Evropu ptačí chřipka, pak se ozval euroskeptický institut Bruges Group s podobným logem, že od nich britská vláda nápad ukradla. A nakonec přišla zkratka, že Britové kálejí na unii i na svém logu.
Švédský kousek vypadá smírně. Jednoduchá modrá koule se žlutou vlnkou uprostřed, nahoře světlejší, dole tmavší. Podle Švédů má představovat Zemi, světlo, podnebí, ale také otevřenost, dialog, soulad. Kdo by v logu hledal taoistické symboly jin a jang, prý také může, byť to nebyla vůdčí myšlenka. Nejzajímavější je na logu nicméně to, co není vidět. A sice jak klidně k němu Švédové přistoupili.
Zveřejnili ho velmi brzy, čtyři měsíce před začátkem předsednictví. Nepsaná tradice tu říká, že se logo zveřejňuje za půlkou aktuálního předsednictví a posledních několik let tomu tak vždycky bylo. Že s tím švédská vláda vyjde už teď, nikdo nečekal.
Švédové pro to mají vysvětlení. „Víte, jsme země s tradicí otevřenosti,“ začíná mluvčí švédské ministryně pro unii Elin Bobergová. „Naši novináři a poslanci se už začali ptát, jak to vypadá s logem, a protože bylo zrovna hotové, zveřejnili jsme ho. Nebylo by správné ho zadržovat, těžko bychom si to obhájili. A proč ho taky skrývat…,“ dodává.
Když člověk tohle slyší, nediví se, že právě ze Švédů a Finů se často rodí mírotvůrci; severská protestantská tradice má evidentně něco do sebe, naopak směrem ke katolickému jihu přituhuje. Češi, byť z velké části neznabozi, se v případě svého loga inspirovali spíš jihem. Ještě než bylo loni v polovině listopadu zveřejněno, drželo se v úzkostné tajnosti. Na barevná písmena mohla do té doby nahlédnout jen hrstka lidí a protipodpisem stvrdit slib mlčenlivosti. Mohla to být ale i začátečnická nervozita. Vzhledem k tomu, že se jako národ modlíme hlavně k supermarketům, naděje na Čecha mírotvůrce tu je!
O autorovi| Kateřina Šafaříková, stálá zpravodajka LN
