Sledování televize pomáhá ženám domoci se jejich práv, dětem k lepším školním výsledkům a filmy plné násilí snižují počet přepadení na ulici.
Ukazují to některé ekonomické studie. Americký ekonom Steven Levitt ve své poslední knize SuperFreakonomics upozorňuje na to, že zavedení kabelové televize v některých indických vesnicích vedlo ke snížení počtu případů domácího násilí a ke snížení porodnosti.
Podle Levita to, že ve více než miliardové Indii získalo mezi lety 2001 a 2006 více než 150 milionů lidí možnost sledovat přihlouplé televizní seriály, detektivky a zprávy, zamávalo s postavením žen více než hordy aktivistů. Ve venkovských domácnostech s televizí se oproti těm bez obrazovky dokonce zvýšil počet děvčátek chodících do školy.
V oblastech, kde je žena často jen stroj na rození chlapečků, je to velká změna. Holčičky nejsou tak vítané, protože se čeká, že se provdají do cizí rodiny, a na rozdíl od chlapců se tak nepostarají o své staré rodiče.
Nyní si ale hlavy rodin zřejmě více váží svých dcer, když je posílají do školy, a nenutí manželky k neustálým porodům, které jsou v oblastech s chabou zdravotní péčí pro ženy velmi riskantní.
Co v televizi ale tuhle změnu chování způsobilo? Možná jsou venkovanky díky pořadům ukazujícím emancipované ženy sebevědomější a nechají si toho méně líbit. Nebo se jejich muži příliš dívají na televizi, na v Indii populární kriket či akční filmy, a nemají dost času na sex a mlácení manželek a holky radši pošlou do školy, aby se nepletly otci před obrazovkou.
Představu, že televize může podpořit snahu vyrovnat se vyspělejší a vzdělanější části obyvatel, podporuje nepřímo studie ekonomů Matthewa Gentzkowa a Jesse Shapiroa z USA publikovaná v časopise The Quarterly Journal of Economics. Podle nich má sledování televize u dětí předškolního věku částečně vliv na jejich pozdější úspěchy ve studiu. Kupodivu kladný. Čím více televize, tím lepší výsledky. Zejména pokud jde o děti z rodin, kde má matka nižší vzdělání, a tam, kde jsou rodiče neběloši či přistěhovalci. Prostě televize jako vychovatel zaskočí za rodiče, kteří na to z nějakého důvodu neměli čas či schopnosti.
Jiná zajímavá práce, tentokrát ekonomů ze San Diega a Berkeley Gordona Dahla a Stefana DellaVigny, zveřejněná v tomtéž časopise, podporuje druhé vysvětlení či mix obou. Jejich výzkum se sice týkal násilných filmů v kině, ale i tak nám může ledacos říci o sledování televize. Dahl a DellaVigna totiž zjistili, že pokud se plní kina s takovými filmy, klesá počet zločinů v ulicích. Dokonce ještě několik hodin po skončení filmu. Pořádný akční trhák tak prý v USA v průběhu průměrného víkendu zabrání spáchání tisíce násilných trestných činů. Vysvětlení je podobné jako u indických manželů. Ti největší násilníci se odreagují u filmu a nehrnou se vyzkoušet si svoji sílu v realitě. Navíc na to kvůli sledování plátna či obrazovky ani nemají pořádně čas.
O autorovi| e-mail: marek.hudema@lidovky.cz Marek Hudema redaktor LN
