Teploty se postupně vyšplhají nad deset stupňů Celsia, a to i v noci. Můžeme se také dočkat překvapení: například v podobě rašících pupenů na ovocných stromech. Odborníci se sice shodují, že teplotní výkyvy, které zatím počasí předvádí, nejsou nijak extrémní a v našich zeměpisných šířkách ani výjimečné, svůj vliv na zdraví lidí i okolní přírodu však určitě mají.
„Lidé jsou v těchto dnech obecně vnímavější nejenom vůči rozdílům teplot, ale hlavně vůči projevům banálních nemocí, jako jsou rýma či nachlazení, a to jak u sebe, tak u svého okolí,“ řekl serveru Lidovky.cz praktický lékař pro dospělé Josef Štolfa s tím, že zde hraje roli vybičovaná psychika.
Dva dny hrozí ledovka, silvestrovský víkend slibuje až 15 stupňů |
„Neřekl bych, že současné rozdíly mají vyšší vliv než v kterémkoli jiném období. Ale právě vlivem zhoršeného psychického stavu když někdo začne mít klasickou rýmu či pokašlávat, tak v tom hned vidí zápal plic typu covidu – a z tohoto pohledu je zranitelnější,“ dodal.
Rychlé změny teplot pak snášejí hůře především lidé s chronickým postižením dýchacích cest, oběhového aparátu a také alergici.
Větší vliv než na lidské zdraví může mít současné prudké oteplení na přírodu a skrze ni například na zemědělství.
„Nepříjemná jsou právě ta maxima, která mají být i v noci nad deset až patnáct stupňů, což bude trvat několik dní. Opět přijdeme o sněhovou pokrývku, která je pro nás důležitá kvůli zavření půdy, aby se z ní nevypařovala voda,“ sdělil serveru Lidovky.cz Aleš Farda z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.
Teplé počasí ohrožuje také vegetaci, především ovocné stromy, které mohou vlivem tepla narašit, a s možným příchodem studeného vzduchu dokonce zmrznout. Rostlinám by prospěla spíše přiměřeně tvrdá sněhová zima, jakých bude ale stále méně. Ty mírné se naopak odrážejí třeba na množství škůdců jak na ovocných stromech, tak v lesích a v půdě, kde se při nich daří například hrabošům. A i když lehké zimy přírodě spíše škodí, zase částečně zmírňují situaci na trzích s energiemi.
Co musíte pro včely udělat v prosinci? Přinášíme rady a tipy, jak se postarat o úl |
Vpád arktického vzduchu však ještě není vyloučen a i z pohledu bioklimatologů, kteří by si chladnější zimu přáli, není současná situace žádná katastrofa.
„Bude rozhodovat druhá polovina ledna a únor. Pokud by mělo pokračovat teplé počasí, tak hrozí jarní sucho a problémy s úrodou,“ dodal Aleš Farda.
Uhelné prázdniny už neznáme
Ještě dnes má starší generace v paměti bleskový příchod arktického počasí z přelomu let 1978 a 1979. Tehdy na celém území prakticky během jednoho dne klesly teploty až o třicet stupňů Celsia, a do toho začal foukat i silný vítr. Problém znamenalo především vytěžené uhlí, které na hromadách a ve vagonech zamrzlo a nebylo možné jej dodávat do elektráren a tepláren.
Přišly výpadky centrálního vytápění a dodávek elektrické energie, částečně zkolabovala doprava, ve školách musely být vyhlášeny takzvané uhelné prázdniny, nasazena byla i armáda. Situaci se podařilo stabilizovat až v polovině ledna, o pár dnů později pomohla i mírná obleva.
Omezení dodávek elektrické energie a s ní vyhlášení uhelných prázdnin se v dalších letech ještě několikrát opakovalo a definitivní stabilitu energetické soustavy přinesla až dostavba jaderných elektráren Dukovany a Temelín.
