12. listopadu 1833 „Kameny z nebe padat nemohou, tudíž nepadají“ či „tento úkaz je fyzikálně nemožný“, hlásalo ještě počátkem 19. století jedno z center evropské vzdělanosti - francouzská Akademie věd. Dnes „déšť meteorů“ padá tak hustě (k vidění je až 20 „kapek“ za sekundu), že se galští učenci chytili za nos a začali se jevem vážně zabývat. Časem se přišlo na to, že meteory zdánlivě vyletují z jednoho bodu na obloze (takzvaného radiantu), v našem případě ze souhvězdí Lva (latinsky Leo, proto název Leonidy), a že se to stane pokaždé, když Země při své pouti kolem Slunce křižuje dráhu Tempelovy komety. Vznikl obor meteorická astronomie, v níž navýsost čestné místo zaujímá česká věda.
O sto let později, kdy maximum Leonid připadlo na noc ze 16. 11., za jejich pozorováním poprvé u nás vzlétlo letadlo.
Hračka pro génia 14. listopadu 1888 Den důležitý nejen pro jednoho člověka, ale i pro vědu. Národní hrdina Louis Pasteur dostává od francouzské (a dílem i světové) veřejnosti „darem“ výzkumný ústav. V jeho parku stojí socha mladíka bojujícího se psem. Modelem byl patnáctiletý pasáček Jupille, který (patrně s plným vědomím následků) přepral vzteklého psa ohrožujícího jeho menší kamarády. Jupille se stal druhým Pasteurovým zachráněným případem vztekliny.
Pasteurův ústav v Paříži ve snaze zachovat si vědeckou nezávislost funguje převážně z darů a příjmů z výroby vakcín a sér. Proto se prakticky od svého vzniku potýká s dluhy. Pasteur odmítal služební drožku i v době, kdy skoro nemohl chodit; ještě v 70. letech 20. století měl ústav na své dva tisíce zaměstnanců jediné služební auto. Letos dva zaměstnanci ústavu dostanou Nobelovu cenu za objev viru HIV. Zrození ostrova 14. listopadu 1963 Rybář Olaf Vestman se za svítání rozhlíží po světle bóje. Místo ní spatřuje dštění dýmu a popílku z vody provázené září, blesky a duněním. Za třicet hodin už ční nad hladinu ostrov vysoký 36, za čtvrt roku 170 metrů. Během zřejmě nejdelšího sopečného výbuchu na světě (trval skoro čtyři roky) plocha ostrůvku dosáhne 2,8 km2. Za čtyřicet let stačí na zprvu zcela sterilním ostrůvku pokřtěném dle bájného vikinského boha ohně na Surtsey příroda vytvořit porost mechu a rostlinstva i kolonie ptactva. Surtsey je coby jedinečná přírodní „laboratoř“ přísně chráněnou rezervací.
