PRAHA/BRNO Případ mučeného chlapce z Brna, kterého před utýráním zachránily úřady až na poslední chvíli, ukázal na slabiny českého systému péče o ohrožené děti.
Dva roky sociální pracovníci přihlíželi, jak rodiče trápí malého Dominika. Alespoň podle svědectví sousedů, kteří na krutosti, jež se odehrávaly za dveřmi bytu, „sociálku“ opakovaně upozorňovali. Dominika nakonec zachránilo, že se jeho rodina přestěhovala. Pracovníci sociálního odboru v Brně-Židenicích, kam rodina nově příslušela, začali jednat.
Právě časté změny bydliště přitom zpravidla tyranům nahrávají. Stačí, aby se problémová rodina přestěhovala o pár kilometrů, a úředníci ji rázem ztratí z dohledu. Tak tomu bylo třeba v případě manželů Dunkových z Bíliny, kteří své děti zavírali v tmavé komoře ve zvratcích a výkalech. Kvůli stěhovací strategii trvalo státním orgánům mnohem déle, než tyrany dohnaly před soud.
Pomohla by databáze, ministerstvo ji nechce „Ta rodina se velmi snadno ztratí z dohledu,“ říká Marie Vodičková z Fondu ohrožených dětí. Důvodů je několik. Zaprvé: orgány sociální ochrany jsou zahlcené. „Stále upozorňujeme na nedostatek sociálních pracovníků. Případů je víc, než jich mohou zvládnout, nemají čas na práci v terénu,“ popisuje důvody častých selhání Zuzana Baudyšová z nadace Naše dítě.
Druhou příčinou je nedostatečná komunikace úřadů mezi sebou. „Orgány sociálně právní ochrany jsou decentralizované na úroveň samospráv, neexistuje žádné vertikální řízení ze strany vyšších orgánů,“ popisuje praxi Marie Vodičková. „Ministerstvo sice dává metodické pokyny, některé orgány se jimi vůbec neřídí,“ dodává.
Pátrání po týraných dětech by podle odborníků usnadnilo zřízení databáze, v níž by se shromažďovaly údaje zdravotních pojišťoven o ošetření. „Bylo by snazší vyhledat děti, které byly ošetřeny s podezřelými diagnózami, případně opakovaně ošetřeny pro úrazy na pohotovosti, nebo ty, které nedocházejí na preventivní prohlídky,“ vysvětluje smysl registru Vodičková. Ministerstvo práce a sociálních věcí však zřízení databáze odmítá. „Vstupy do databází pojišťoven naráží na problém ochrany osobních údajů,“ tvrdí ředitel odboru rodiny Miloslav Macela.
Selhal systém Přesto úřad přiznává, že stát často neumí týrané děti včas najít ani se o ně postarat. „Jde o selhání jak individuální, tak systémové,“ přiznává Macela. „Chybí jasná pravidla pro postup sociálních pracovníků, nejsou jasně dané lhůty, do kdy mají provést vyhodnocení situace dítěte a jednat,“ vypočítává nedostatky. Chyby má odstranit připravovaná novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí.
V nejbližší době navíc ministerstvo vyšle do poboček kontrolory, kteří prověří činnost sociálních pracovníků. „Plánujeme provést ve spolupráci s kraji hloubkové namátkové kontroly výkonu sociálně-právní ochrany dětí na úrovni obcí,“ slibuje Macela. Zmíněná novela navíc počítá s tím, že namátkové inspekce budou běžnou součástí hodnocení práce sociálních pracovníků.
Prověrku úředníků už nyní nezávisle na ministerstvu spustila radnice Brna-střed, jejíž sociální odbor nezvládl vyřešit případ Dominika. Revize má ukázat, jestli nedělají chyby i další terénní pracovníci.
***
V roce 2009 se počet oznámených případů týrání
či zanedbání péče vyšplhal na 3613 3613
Tělesné a psychické týraní dětí
od roku 2009 také zanedbávání
743 884 698 950 1028 1319 1008 1205 1239
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Týrání podle věku
rok 2009
2036
183 383 552 459
do od 1 od 3 od 15
1 roku do 3 let do 6 let od 6 do 15 let do 18 let
