WASHINGTON Americká vláda včera oznámila, že sníží sumu určenou na záchranu krachujících bank o 200 miliard dolarů. Američtí daňoví poplatníci se ale nemohou radovat. Ušetřené peníze nepůjdou na splácení státního dluhu (ten dosahuje 1,3 – 1,5 bilionu dolarů), nezaplatí se z nich ani vyslání posil do Afghánistánu, ani se nebudou snižovat daně. Prezident Barack Obama chce podle agentury AP peníze použít ke snížení nezaměstnanosti ve Spojených státech.
Má jít o součást rozpočtu na příští rok, který Obama předloží Kongresu v únoru. Konkrétní návrh ale přednese Obama před zákonodárci už dnes. Z programu záchrany bank Troubled Asset Relief Program (program TARP) se tak definitivně stane kasička pro výdaje zvyšující popularitu politiků.
Banky peníze rychle vracejí Americké ministerstvo financí původně vyčlenilo na záchranu bank v rámci programu odstartovaného ještě bývalým prezidentem Georgem Bushem 700 miliard dolarů (14,1 bilionu korun). Část peněz ale nakonec nebyla vyčerpána, protože se do potíží nedostalo tolik institucí, kolik se předpokládalo. Banky navíc pomoc začaly záhy vracet. Bank of America oznámila, že tento týden vrátí 45 miliard dolarů, které dostala, a další instituce ji budou následovat. Do konce roku 2010 by se tak mohlo vrátit do státní kasy dalších 175 miliard dolarů. Z dividend a úroků z půjčených peněz by měla státní pokladna dostat dalších 10 miliard.
Podle srpnového odhadu ministerstva financí by tak celý program mohl stát jen 341 miliard dolarů a tato suma se prý podle posledních odhadů nakonec sníží na „pouhých“ 141 miliard dolarů (asi 2,45 bilionu korun).
Na základě programu TARP získala vláda akcie ve velkých bankách a také podíl v automobilkách Chrysler a General Motors. Vláda poskytuje bankám pomoc výměnou za jejich cenné papíry nebo akcie. Šlo o největší akci na záchranu bank v americké historii. Srovnatelné s TARP je pouze vytvoření Reconstruction Finance Corporation (Společnosti na rekonstrukci financí) za Herberta Hoovera za velké krize ve třicátých letech minulého století.
V rámci TARP ale požádala minulý měsíc o státní podporu i některá zadlužená města včetně Filadelfie, Phoenixu a Atlanty. Nyní by se z TARP měl podpořit vznik nových pracovních míst. Přitom současné americké federální programy na stimulaci hospodářství mají stát 787 miliard dolarů a jsou zřejmě, pokud jde o vytváření pracovních míst, neefektivní.
Vláda například oznámila, že zatím vytvořila či zachránila 640 tisíc pracovních míst. Jak ale napsal minulý měsíc list The New York Times, skoro polovina těchto míst jsou zaměstnanci škol. Jenže podle ředitelů dotyčných škol nebyli přijati noví zaměstnanci a staří by stejně nebyli propuštěni, i kdyby školy nedostaly dotaci od federální vlády. Agentura AP pak upozornila, že státní agentura spadající pod ministerstvo zdravotnictví oznámila záchranu více než 14 tisíc pracovních míst. Přes devět tisíc míst ale nebylo ohroženo propouštěním a zaměstnanci pouze dostali přidáno. „Když dostanete přidáno, zachrání to část vaší práce,“ komentoval to mluvčí amerického ministerstva zdravotnictví.
Ještě kurióznější byl případ jedné neziskové organizace ve státě Georgia, kde bylo podle statistiky zachráněno 935 pracovních míst. Šlo o skvělý úspěch, protože ve společnosti pracuje jen 508 lidí. Zaměstnanci dostali přidáno a zvýšení platu bylo započítáno jako tvorba nového pracovního místa. Podle metodiky ministerstva se přitom násobí procentní nárůst platu počtem pracovníků a kvůli chybě ve výpočtu vyšel nesmyslný počet zachráněných míst.
Optimismus ohledně hypoték V Obamově Demokratické straně zřejmě návrh na využití peněz z TARP podpoří černí kongresmani. Většinou totiž jde o senátory a poslance zvolené v obvodech, kde je nadprůměrná nezaměstnanost. Někteří republikáni jsou také pro, ale většina by raději použila ušetřené peníze na splácení státního dluhu. Tvrdí, že spíš může být využito 87 miliard dolarů z jiného už schváleného programu.
Frank Barney, demokrat a šéf vlivného finančního výboru Sněmovny reprezentantů, se zase snaží, aby peníze z TARP byly využity na snížení splátek hypoték lidem, kteří ztratili práci. Je prý „optimistický“, že se tak stane. Americké ministerstvo financí má už nyní svůj program, který má ulehčit splácení hypoték lidem, kteří mají finanční potíže.
***
TARP Program na pomoc bankám TARP, Troubled Asset Relief Program, je program pomoci velkým bankám a společnostem zasaženým finanční krizí. Americké ministerstvo financí na něj vyčlenilo 700 miliard dolarů. Zatím bylo využito necelých 400 miliard dolarů. Peníze z něj dostaly například banky Goldman Sachs, Morgan Stanley, pojišťovna AIG nebo automobilky General Motors a Chrysler. Americká vláda odkupuje od bank cenné papíry většinou spojené s nekvalitními hypotékami a banky jí za to dávají dluhopisy nebo své akcie. Ministerstvo financí ovšem nesmí banky přímo ovlivňovat, akcie jsou buď s omezeným hlasovacím právem nebo se ministerstvo při jejich převzetí zavazuje, že svého hlasovacího práva nevyužije. Vláda ale bankám například nařídila omezit výši odměn pro jejich nejlépe placené zaměstnance. Americký prezident Barack Obama nyní chce část peněz z tohoto programu využít na podporu zaměstnanosti.
