Řízení navázalo na verdikt Nejvyššího správního soudu, který se rozhodl výjimečně nenásledovat Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.
Verdikt Nejvyššího správního soudu (NSS) z května roku 2019 se postavil proti změně „matrikového pohlaví“ bez operace. V rozhodnutí poukázal na principy společnosti v Česku, která pohlaví většinově vnímá jako binární kategorii muž-žena.
Soudy se problematikou zabývaly na základě případu člověka, který se narodil do mužského těla, subjektivně se však nehlásí k mužskému ani ženskému pohlaví. Požadoval změnu rodného čísla z mužského na neutrální či ženské. Ministerstvo vnitra úpravu neprovedlo, protože nepodstoupil změnu pohlaví včetně operace.
V ústavní stížnosti pisatel navrhoval škrtnout pasáž občanského zákoníku, podle které změna pohlaví nastává chirurgickým zákrokem. Ten spočívá ve znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů.
Stěžovatel T. H., který trvale žije ve švýcarském Bernu, navrhoval i zrušení určení pohlaví na základě rodného čísla, konkrétně pravidlo, že dvojčíslí, které značí měsíc narození, je ženám automaticky zvýšeno o číslo 50. Usiloval o vytvoření neutrální podoby, případně jednotné podoby pro všechny. Ústavní soudci to odmítli na plénu těsně – v poměru osm ku sedmi.
Podle ní není úlohou Ústavního soudu, aby takovou celospolečenskou změnu inicioval a zákonodárcům vnutil. „Je to podobná otázka, jako svatby mezi lidmi stejného pohlaví. Ani o tom by podle mého soudu neměl rozhodovat soud a vnutit takovou změnu zákonodárcům. Jednoznačně je to úloha parlamentu, který může takové změnit po velké a opravdu celospolečenské diskuzi,“ míní soudkyně zpravodajka.
V odůvodnění soud také poukázal na to, že požadovat neutrální podobu rodného čísla by způsobilo velký chaos napříč celou společností, protože na základě rodného čísla a dělení společnosti na muže a ženy funguje celá řada dalších norem a předpisů. „Jde například o sektor zdravotnictví, kdy je odděleně pečováno o muže a ženy. Podle pohlaví se dělí sportovní soutěže, do věznic nebo cel se umisťují lidé stejného pohlaví, taktéž při osobních prohlídkách mohou být přítomné pouze osoby stejného pohlaví a podobně,“ vyjmenovala Tomková.
Je v pořádku, že změnit pohlaví nepůjde bez nutnosti operace?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00čtvrtek 7. dubna 2022. Anketa je uzavřena.
Soudkyně podotkla, že tento případ se řadí mezi ty, kdy skupina lidí se přes soud snažní prosadit celospolečenskou změnu. „Rozhodnutí mělo vést k uznání třetího pohlaví, ovšem argumentace nebyla pro takové účely vhodně zvolena. Lidem je zaručena rovnost bez ohledu na pohlaví. A rodné číslo rozhodně nestanovuje, jak se dotyčný člověk má nebo musí vnímat a jak o sobě uvažovat,“ zdůraznila soudkyně.
Další spornou pasáž obsahuje zákon o specifických zdravotních službách. Stojí v něm, že změnou pohlaví transsexuálních pacientů se rozumí „provedení zdravotních výkonů, jejichž účelem je provedení změny pohlaví chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce“.
Když Ústavní soud obdržel stížnost proti soudním rozhodnutím spojenou s návrhem na provedení škrtů v zákonech, přerušil jeden ze tříčlenných senátů řízení a postoupil návrh plénu. Jedině sbor všech ústavních soudců totiž smí rozhodovat o škrtech v právní úpravě. Proti čtvrtečnímu rozhodnutí Ústavnímu soudu se nelze odvolat.
