Inflace v roce 2008 postihne téměř celý svět. Česko nebudou výjimkou. Ceny porostou takřka všude. V obchodech s jídlem, v hromadné dopravě, zvýší se účty za elektřinu, plyn, i za nájem. Budou se platit poplatky za návštěvu lékaře, dražší bude i samo provádění plateb - stoupnou totiž i poplatky za posílání peněz složenkami. Jinými slovy, po osmnácti letech se budou v Česku znovu „utahovat opasky“.
Slovo inflace budou skloňovat opravdu všichni. Trápit bude hlavně občany a průmyslníky. Nejvíce o ní ale budou hovořit politici. Zejména pro opoziční levicové politiky bude růst cen výživným tématem. Neexistuje totiž nikdo, komu jsou peníze lhostejné.
„Za růst cen může vláda!“, „Vláda ožebračuje lid!“ anebo „Chudým berou, bohatým dávají!“ Těmito a mnoha dalšími slogany budou opoziční socialisté a komunisté stále útočit na vládní koalici.
Od ledna vejdou do praxe vládní opatření k ozdravení chřadnoucích veřejných financí státu. Výrazný ekonomický růst v minulých letech totiž sloužil jako alibi socialistické vlády k utrácení stále více peněz a státní dluh každým rokem rostl o desítky miliard korun. Na dluh se ale donekonečna žít nedá. Žádná léčba nebývá příjemná, avšak ke kýženému uzdravení je nezbytná.
Po letech života na dluh nastane čas se uskromnit. Nikoliv však hladovět, jak varuje levicová opozice. Při střízlivém pohledu na chystaná daňová opatření je zřejmé, že v nastávajícím roce Česku nehrozí ani hladomor, ani zástupy matek žebrajících s ochořelými dětmi před lékárnami o drobné, kterými by mohly zaplatit poplatky za léky.
Daňové změny výrazně přenášejí důraz na nepřímé daně na úkor přímých. Projeví se to sjednocením zdanění příjmů na jednotnou patnáctiprocentní sazbu a zvýšením dolní sazby daně z přidané hodnoty z pěti na devět procent. Tím zdraží zejména potraviny. Nebude to tedy stát, ale především sami občané, kdo bude moci výrazněji ovlivnit, jaké daně a za co se budou platit. Místo aby stát „trestal“ občany s nadprůměrnými příjmy stále vyšší mírou zdanění, bude na každém jedinci, co se mu vyplatí koupit a za co platit nehodlá. O nespravedlnosti přitom nelze mluvit. Vždyť patnáct procent z desetitisícového příjmu bude vždy patnáct stovek, a daň z desetinásobného stotisícového platu bude opět desetinásobná, tedy patnáct tisíc.
Veškeré hovory o inflaci se budou točit kolem reformy veřejných financí. Přitom reforma sama ani zdaleka nezpůsobí růst cen. Ceny prakticky veškerých typů komodit budou odvislé od vývoje ceny ropy. V letošním roce vzrostla cena této klíčové suroviny o více než dvojnásobek a v listopadu atakovala magickou hranici 100 dolarů za barel. Prosincové vyjádření ropného kartelu OPEC, že minimálně do února nezvýší těžbu ropy, dalo jasný signál spekulantům, že se mohou pokusit vyhnat ceny ropy na nový rekord. Ani potraviny totiž nezdraží jenom kvůli růstu DPH. Klíčový bude vývoj cen na světových trzích, na který nebudou mít české daňové sazby pražádný vliv.
Podobně zdražování potravin bude v roce 2008 celosvětovým problémem. Ekonomiky nejlidnatějších zemí, jako je Čína nebo Indie, nezadržitelně rostou, a zvyšují tak poptávku po kvalitnějších potravinách. Cena pšenice se v polovině prosince poprvé v historii na burze v Chicagu dostala nad 10 dolarů za bušl (35,2 litru) a její cena se letos zdvojnásobila. K dalšímu růstu cen potravin přispěje v roce 2008 i celosvětové zavádění biopaliv, na jejichž výrobu se využívá řepka, kukuřice a další obilniny, jejichž cena proto bude stoupat.
Výraznější nárůst inflace je tedy nevyhnutelný. Avšak není třeba se jí bát. Zatím nejpesimističtější odhady analytiků hovoří o 6,5procentnímu růstu cenové hladiny v prvních měsících roku 2008. Podle prognózy České národní banky by ale již ke konci prvního čtvrtletí mohla inflace začít klesat. A je tu ještě jeden důvod nepodléhat panice. Zatímco ceny vzrostou o zhruba šest procent, první kolektivní smlouvy uzavřené koncem letošního roku naznačují, že mzdy porostou v příštím roce nejrychleji za posledních 10 let - zhruba o osm procent. Většina Čechů by tedy v příštím roce zchudnout neměla.
Po letech života na dluh nastane čas se uskromnit. Nikoliv však hladovět, jak varuje levicová opozice. Při střízlivém pohledu je zřejmé, že v nastávajícím roce Česku nehrozí ani hladomor, ani zástupy matek žebrajících s ochořelými dětmi před lékárnami o drobné...
