PRAHA Židovské město je jednou z nejvýznamnějších památek Prahy. Během rozsáhlé asanace na začátku 20. století byla sice jeho většina zničena, přesto v Praze zůstalo zřejmě více židovských památek než v kterémkoliv jiném středoevropském městě. Na tom se nic nezměnilo ani za druhé světové války.
Mezi veřejností i v odborné literatuře se traduje, že k pražským židovským památkám byl shovívavý sám Adolf Hitler. V Praze chtěl prý vůdce zřídit památkovou rezervaci a židovské muzeum, které by dalším „rasově čistým“ generacím dalo představu, jak Židé žili.
Podle ředitele Židovského muzea Lea Pavláta jde ale jen o nepodloženou legendu. „Neexistuje jediný důkaz, který by tuto teorii potvrzoval,“ řekl LN Pavlát.
Důvod, proč nacisté pražské židovské památky ušetřili, je podle něj daleko prozaičtější. K vypalování synagog docházelo hlavně během křišťálové noci v listopadu 1938 a v té době ještě Praze vládli Češi. „Později nacisté dospěli k názoru, že je lepší tyto budovy nechat a používat je třeba jako skladiště. To platilo hlavně na západě, na východě daleko méně,“ vysvětlil Pavlát.
Podle historika architektury Zdeňka Lukeše se nacisté chovali v Praze, alespoň z architektonického hlediska, výrazně konzervativně. Přesto existovala řada monumentálních nápadů na přestavbu města. Objevily se například plány na vybudování podzemní dráhy nebo na přivedení dálnic k metropoli. „Snad nejznámějším plánem měla být třída Adolfa Hitlera, která byla naplánována jako průraz z náměstí Republiky na Vítkov,“ říká architekt. Tento plán nebyl podle něj nijak nový, objevil se totiž již ve 30. letech a nacisté jej pouze oprášili. „Téma žilo dál a shodou okolností se k tomuto plánu vrátili za Stalina komunisti,“ pokračuje Lukeš.
Architektura byla pro zneuznaného umělce Adolfa Hitlera asi největším koníčkem a se svým dvorním architektem Albertem Speerem spřádal vůdce plány na kompletní přestavbu řady měst. Prahu minula tato hrozba hlavně z finančních důvodů. Za války se prakticky stavět nesmělo a budovaly se hlavně strategicky důležité budovy, jako nemocnice nebo kasárna.
Často zmiňované bývají hrozby Hermanna Göringa vůči prezidentovi Emilu Háchovi z března 1939. Říšský maršál tehdy tvrdil, že jeho letectvo srovná Prahu se zemí v případě, že se mu Československo nepoddá. Göring ovšem asi blufoval. Úspěšnému zásahu tehdy bránilo špatné počasí a také ideologie. Nacisté Prahu považovali za staré německé město a jedno z historických center Svaté říše římské.
