Lidovců je mi líto asi tak, jako kdyby vymřel jeden živočišný druh u nás tradiční – třeba kuny. Živočich, který patří do celýho řetězce a tvoří kompletní biodiverzitu. Tvoreček, který má nepřátele, ale je i predátorem. Je mi z toho prostě smutno. A naopak k vzteku je mi z VV. To jsou nějaký alieni, nějaký hnusný geneticky manipulovaný zrůdy, který omylem utekly z laboratoře a vůbec nikdo, ani jejich tvůrci, neví, jak se v doposud přirozeném prostředí budou projevovat a jak to prostředí zamoří.
Takto vidí nováčka na politické scéně – stranu Věci veřejné – jeden můj facebookový přítel. I spousta dalších lidí projevuje v souvislosti s novou stranou obavy. TOP 09 se už od voleb netají tím, že Věci veřejné považuje za nečitelný spolek, u něhož není zřejmé, zda mu jde o politiku, či byznys. Před společným televizním vystoupením v Událostech, komentářích údajně Miroslav Kalousek na místopředsedu VV Víta Bártu vyjel, jestli je tam za Věci veřejné, nebo za detektivní agenturu ABL, kterou Bárta vlastní. Odkud se bere tahle averze a podezřívání? Mají tyto obavy nějaký reálný základ?
Z iniciativy stranou Jako obyvatel pražské Malé Strany o existenci Věcí veřejných vím už od roku 2001. Tehdy mi totiž začal chodit do schránky jejich časopis Pražan. VV v té době působily jako sympatické, samovolně vzniklé sdružení místních občanů, kteří se snaží bránit zkorumpované radnici Prahy 1. V časopise se řešily kauzy neprůhledné privatizace půdních prostor a podezřele levných pronájmů nebytových prostor k podnikání. Celá věc se jevila jako občanská iniciativa zdola, užitečná sebeobrana proti „těm mocným“. Postupnou proměnu v politickou stranu jsem vnímal jako přirozený proces, rozhodně ne tak, jako by ji někdo zčistajasna vytáhl z klobouku, jak jsou dnes VV někdy vykreslovány.
S nástupem volebního lídra Radka Johna začaly být VV viditelné celostátně, což vyvrcholilo jejich úspěchem ve volbách do Poslanecké sněmovny. Zároveň se objevila i první podezření. Neřešme teď kauzy zvěřinové kuchařky a časopisu VZP, protože se jedná o podezření z obvyklých kšeftů, která se vyskytují v okolí téměř každého politika. V případě obav z VV totiž jde o něco daleko významnějšího – strana je líčena jako nebezpečný spolek, ze kterého jde strach. Proč tomu tak je?
Pověsti Základem všeho jednoznačně je špatná pověst Bártovy detektivní agentury ABL. V pražských politických a podnikatelských kruzích kolují velmi rozšířené pověsti o jejích podezřelých aktivitách. V ABL prý pracují bývalí vyšetřovatelé z policie a tajných služeb a agentura má odbor „speciálních služeb“, který údajně aktivně sbírá kompromitující materiály na podnikatele i politiky. Tyto materiály – má se jednat třeba o fotografie ženatých podnikatelů s milenkami nebo odposlechy telefonních hovorů – prý pak ABL používá jako nátlak a díky nim získává od velkých firem zakázky. Je samozřejmě nesmírně těžké určit, zda tyto pověsti mají reálný základ, či zda jsou to jen konkurencí a milovníky spikleneckých teorií šířené fámy. Ale jejich existence nám pomáhá pochopit, proč jsou Věci veřejné určitými politiky vnímány jako velké nebezpečí.
Šance pro VV V demokratickém státě samozřejmě platí presumpce neviny, a i my bychom ji měli dodržet. Není totiž v zájmu vůbec nikoho, aby byly VV tlačeny do izolace na základě neověřených pověstí. S odchodem Jiřího Paroubka navíc určitá část novinářů ztratila oblíbený cíl a novými kandidáty na nové veřejné nepřátele se pomalu stávají jak John, tak i Bárta. Pokud podobná podezření existují, novináři by měli vyvinout maximální úsilí k jejich investigaci. Ale pouhé opakování obvinění typu „nečitelný spolek“ nebo „podezřelé účelové sdružení“ vyvolá jediné – promění VV v nenávistnou sektu.
ODS i TOP 09 by měly respektovat rozhodnutí voličů a nabídnout Věcem veřejných taková ministerstva, na kterých budou moci realizovat svůj program. Je-li základním motivem strany boj proti korupci, jako ideální se nabízí ministerstvo spravedlnosti. Stále zde existuje podezření na existenci tzv. justiční mafie – propojení státních zástupců, soudců a dalších osob – která brání a odkládá vyšetřování korupčních kauz. A právě nechuť z korupce, z manipulovaného zadávání státních i obecních zakázek a podezření z nečitelných rozhodnutí státních zástupců i soudců jsou důvodem nízké míry důvěry občanů v český politický systém. Věci veřejné by měly dostat šanci justiční mafii vymést. Jen tak se ukáže, zda jsou řešením problému, nebo jeho součástí.
***
Pouhé opakování obvinění typu „nečitelný spolek“ nebo „podezřelé účelové sdružení“ vyvolá jediné – promění VV v nenávistnou sektu
O autorovi| JAKUB HORÁK producent ; Autor je marketingový expert a produkční ředitel agentury TBWA, podílel se na projektu komunikace ODS v sociálních sítích
