BRNO Na jedinou základnu České republiky v Antarktidě se po polární zimě vrací život. V sobotu tam z Vídně odletěla čtrnáctičlenná skupina vědců a techniků. Čeká je ale složitá cesta, než ve svém dočasném domově zahájí bádání.
Polárníci míří přes Santiago de Chile do jihochilského přístavu Punta Arenas. A tam přestoupí na loď. „Po dva roky jsme na stanici létali z vojenské základny poblíž Antarktidy vrtulníky, tentokrát nás ale poveze ledoborec Almirante Oscar Viel,“ svěřil se LN před odletem vedoucí týmu Kamil Láska. Táž loď jim nepomáhá poprvé – při budování základny převážela materiál a také tentokrát dopraví na místo zásoby a vybavení.
„Na palubě má i dva vrtulníky. Kdyby se tedy nemohla dostat do blízkosti břehu nebo my nemohli pokračovat na menších lodích, přepraví nás vzduchem,“ popsal vědec. Sám jede na ledový kontinent podeváté, z toho počtvrté právě na základnu České republiky na ostrově Jamese Rosse.
Stanici nesoucí jméno genetika Johanna Gregora Mendela spravuje brněnská Masarykova univerzita, její zaměstnanci ale letos tvoří v posádce menšinu.
Jedou totiž také zástupci dalších škol a vědeckých institucí, například České geologické služby. „Letošní program se zaměří mimo jiné na porovnávání mikroklimatu. Vědci sledují například procesy v ledovcích v blízkosti základny a v jejich okrajových částech,“ dodala mluvčí univerzity Tereza Fojtová.
I na ostrově Jamese Rosse se projevuje globální oteplování a vědci například pozorují, jak se odráží na řasách, sinicích, lišejnících a mechu. Na vybraných místech mimo jiné postavili miniskleníky, aby mohli vyzkoušet, jak se příroda nové situaci s teplejším prostředím přizpůsobí. Letos také vědci otestují zařízení pro měření okamžitého obsahu vody ve stélkách lišejníků. Právě množství vody totiž rozhoduje o přežití lišejníků v extrémních podmínkách. Pro základnu je po třech letech jejího plného fungování připravena malá premiéra – poprvé mezi výzkumníky nebude žádná žena. Na chodu stanice to ale nic nemění – v zabezpečení provozu, například vaření, se totiž vždy střídali všichni bez ohledu na pohlaví. „Obvykle se pro expediční posádku připravuje pouze snídaně a večeře. Pokud je většina členů posádky na stanici, jídlo připravuje služba, která se skládá ze dvou členů posádky. Ti vaří podle svých schopností a inspirace,“ přiblížil loni pravidla jeden z polárníků biolog Miloš Barták.
Na ostrově má tým strávit přibližně dva měsíce. Část polárníků bude na základně, další ale tradičně vyrazí i do jejího okolí a spolupracují také s vědci z dalších stanic.
***
Polární stanice Kousek České republiky v Antarktidě
Polární stanice nesoucí jméno Brňana Johanna Gregora Mendela funguje od roku 2006 na ostrově Jamese Rosse poblíž jižního polárního kruhu. Pro vybudování první stálé základny ČR v Antarktidě musela Česká republika splnit přísné mezinárodní podmínky.
Základna s kapacitou 15 až 20 pracovníků byla dokončena v březnu 2005, náklady na stavbu činily asi 60 milionů korun. Odborníkům z univerzit a z dalších institucí má sloužit až 30 let. Výzkumníci se zaměřují na poznání ekosystému odledněného území, a to jak jeho složek neživých, tak živých. Lokalita, kde nová stanice stojí, prodělává totiž v současné době pravděpodobně největší oteplování na planetě. Výzkumné práce na stanici začaly již při její stavbě na přelomu let 2005 a 2006, přístroje zaznamenávají hodnoty i během nepřítomnosti vědců - stanice je totiž obývána jen behěm antarktického léta. Stanice je budována s maximálním ohledem na životní prostředí, využívá obnovitelné zdroje energie - vítr a sluneční záření. Na základě zkušeností se stavbou stanice v Antarktidě vzniklo v roce 2007 zázemí pro české vědce na souostroví Špicberky - česká arktická stanice tam funguje pod záštitou Jihočeské univerzity.
