Určování vědecké výkonnosti nebylo nikdy lehkou záležitostí. Dnes se obecně používá hodnocení podle počtu uveřejněných prací.
Ve vědeckých kruzích se pro popis nekonečného koloběhu ujala evoluční biologií inspirovaná dramatická fráze „Publish or perish“ – Publikuj, nebo zemři. Ale málokterý vědec věřil, že se dočká dne, kdy mu vydavatel řekne: Publikuj ve Wikipedii, nebo zemři.
Koncept této volně dostupné internetové encyklopedie vzbuzuje mezi odborníky jisté rozpaky, jak vyplývá z podstaty věci. Ve vědě rozhoduje odborná znalost, Wikipedie je mnohem více rovnostářská; do hesel může zasahovat prakticky každý, i když jisté mechanismy omezující vandalismus existují.
V prolomení nedůvěry doufá projekt časopisu RNA Biology a databáze Rfam (RNA family database), která dělá přesně to, co napovídá název: shromažďuje údaje o molekulách z rodiny RNA.
„Vůbec poprvé se pokusíme vytvořit spojení mezi Wikipedií a tradičními časopiseckými publikacemi, které podléhají kontrole odborníků z oboru,“ shrnul cíle projektu Alex Batemn, koordinátor databáze Rfam.
Ta s Wikipedií už určitou dobu spolupracuje a od roku 2005 ji využívá jako „vývěsku“: odborníci mohou zasahovat do článků z oboru, a do databáze Rfam se pak jimi provedené změny zavedou automaticky. Autorům přijatých článků tak přibude povinnost připravit ještě výtah představující jejich práci. Asi nikdy nebudou lámat rekordy návštěvnosti, ale vědci doufají, že i to je ochrání před nechtěnými změnami. První „zaručeně vědecký“ článek je na adrese http://en.wikipedia. org/wiki/SmY.
Ale dovolte varování: i když to pro veřejnost představuje unikátní příležitost získat přístup ke skutečně nejnovějším vědeckým výsledkům, článek sám rozhodně není pro každého.
