Náklady, které mají vězni hradit, jsou při výkonu vazby, tedy ještě před odsouzením, 45 korun za den. Ve výkonu trestu mají odsouzení povinnost hradit 32 procent z toho, co si vydělají, maximálně však 1500 korun za měsíc.
Pokud nepracují, odvádí 40 procent z důchodu či částky, která jim na účet chodí z venku, opět však pouze do výše 1500 korun měsíčně.
Platí se i za předstírání nemoci, útěk je ale „zadarmo“ Odsouzení také musí uhradit zvýšené náklady na jejich střežení a náklady na dopravu a předvedení do zdravotnického zařízení, pokud například úmyslně způsobí sobě nebo někomu jinému úraz či zneužijí zdravotní péče předstíráním nemoci. Musí také uhradit škody způsobené na majetku Vězeňské služby a regulační poplatky za zdravotnictví.
Náklady vězni nehradí, pokud nebyli vlastní vinou zařazeni do práce, a neměli tak jiný příjem nebo jinou hotovost. Povinnost zaplatit za své věznění nemají ani osoby mladší než 18 let.
Neplatí se také za dobu strávenou v nemocničním ošetření nebo na vzdělávacích a terapeutických programech, pokud ovšem výuka nebo terapie trvá nejméně 21 hodin týdně. Neplatí se ani po dobu přerušení výkonu trestu, po dobu účasti na soudním jednání v postavení svědka nebo poškozeného, po dobu dočasného předání do ciziny nebo pokud je vězeň na útěku.
Stát ale může vězni náklady za pobyt ve věznici například ze sociálních důvodů prominout. V loňském roce byl dluh odpuštěn v 7497 případech.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Čechy
