Například Spojené státy porostou v příštím roce podle odhadu OECD o 2,2 procenta a země eurozóny jen o 1,7 procenta. Také v Česku růst s vysokou pravděpodobností klesne pod vlivem vládních úsporných opatření pod úroveň dvou procent.
Pumpování dalších peněz do americké i evropské ekonomiky spolu s růstem cen komodit od ropy po bavlnu vyvolává obavy z návratu vysoké inflace. Když připočteme tlak na zvyšování mezd v Číně, je nejvyšší čas připravit se na zdražení značné části spotřebního koše. Z Číny pochází značná část dovozu počítačů, mobilů, oděvů, bot, hraček a sportovních potřeb. Ne všichni však s tímto názorem souhlasí. „Obavy z inflace jsou podle mého názoru v současnosti poněkud přehnaně akcentovány. Inflační očekávání zahrnutá v cenách dluhopisů ukazují, že v eurozóně by se měla inflace dlouhodobě pohybovat pod dvěma procenty. Jeden zdroj inflačního nebezpečí tu ovšem skutečně je: rychle rostoucí ekonomiky jako Čína a Indie,“ uvedl hlavní ekonom Patria Finance David Marek.
Vpříštím roce bude stále více patrné dělení Evropy na dvě části. Průmyslová a technologicky vyspělá skupina zemí v čele s Německem poroste rychleji díky rostoucímu exportu na mimoevropské trhy. Z toho bude profitovat i Česko, kde již nyní průmyslové podniky cítí rostoucí poptávku. Do země také po dvou letech půstu míří větší množství zahraničních investic, často do nových průmyslových podniků.
Naopak země, kde byl růst v minulosti tažen spekulativní výstavbou a nezdravě silnou závislostí na bankovním sektoru, se budou jen těžko vzpamatovávat z následků krize. Nelze ani vyloučit, že někdo další po Řecku a Irsku požádá o finanční pomoc. Jak tedy bude pokračovat evropská dluhová krize? Podle citovaného ekonoma Nouriela Roubiniho jsou tři možné scénáře: „První je propackat se krizí, založený na současném přístupu ,půjčte si a modlete se‘, druhý je ,opustit‘ nefungující restrukturalizace dluhů a možná i slabší členské země, třetím scénářem je ,více integrovat‘, za předpokladu jakési formy fiskální unie.“
Podle nobelisty Josepha Stiglitze nejsou řešením dlouhé krize ani vládní škrty: „Ti, kdo doufají v rozsáhlé snížení deficitů, zažijí velké zklamání, protože ekonomické zpomalení srazí příjmy z daní a zvýší poptávku po pojištění v nezaměstnanosti a dalších sociálních podporách.“ Ekonomický vývoj eurozóny a případné prohloubení dluhové krize ohrožených zemí v čele se Španělskem a Portugalskem budou největším rizikem i pro českou ekonomiku. „Pokud by se toto riziko naplnilo, byly by vlády donuceny k razantnímu snižování rozpočtových schodků s rizikem návratu recese a negativním dopadem na obchodní partnery, mezi které patří i Česká republika,“ dodal Marek.
Čtěte Téma na straně 14 a 15
Inflace na růst cen tlačí hlavně Čína, jejíž poptávka žene vzhůru ceny komodit zdražovat bude dovoz z Číny, mimo jiné elektronika, počítače či textil, inflace bude mezi dvěma a třemi procenty
HDP celosvětový růst se čeká okolo čtyř procent, tažený zeměmi jako Čína, Indie či Brazílie eurozóna sníží tempo růstu na jedno až dvě procenta, v Česku růst zpomalí pod dvě procenta
Euro v roce 2010 euro k dolaru oslabilo o 6,7 procenta, trend bude pokračovat i letos největším rizikem pro měnu letos bude schopnost Španělska a Itálie splácet dluhy
Česko ekonomika poroste rychleji než v eurozóně, pomůže poptávka z Německa tuzemské banky pročistí dluhová portfolia, dá se čekat krach řady firem
