Kumperovi přiřkl Koloděje loni v říjnu odvolací pražský městský soud. Úřad se podle serveru Aktuálně.cz vzdal možnosti dovolat se proti verdiktu k Nejvyššímu soudu.
"Máme dostatek jiných objektů pro zasedání"
"Rozhodli jsme se tak na základě stanoviska Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a názoru naší právní kanceláře," uvedl mluvčí vlády Jakub Stadler. Vláda podle něj ani nevyužije případné nabídky současného majitele, aby si od něj zámek pronajala. "Máme dostatek jiných objektů pro zasedání," řekl mluvčí.
Kumperův právník Tomáš Chlost možnost dohodnout se s vládou na dalším využívání budovy po skončení soudu nevyloučil. Zároveň však uvedl, že jeho klient zvažuje další varianty, jak s památkou naložit. V úvahu prý připadá prodej, pronájem, nebo zřízení muzea.
Soud: V tomto případě šlo o zneužití Benešovy dekrety
Stát se začal o barokní zámek soudit poté, co pražský pozemkový úřad v roce 2007 vrátil budovu původnímu majiteli. Tvrdil, že Kumpera požádal o navrácení nemovitosti po uplynutí lhůty. Soudy ale následně rozhodly, že při zabavování památky byly zneužity takzvané Benešovy dekrety, a proto mohl restituent postupovat podle jiného zákona, který měl lhůtu delší.
"Dekret byl použit za situace, kdy Kumperovi prokázali, že v době okupace nepostupovali nepřátelsky vůči Československu," uvedly soudy. Stát totiž zabavil zámek a další budovy v roce 1948 Antonínu Kumperovi podle dekretů prezidenta republiky, které měly sloužit k potrestání lidí, kteří kolaborovali s nacistickým režimem. Kumpera ale již v roce 1945 dostal osvědčení o národní spolehlivosti.
Škola, slavnosti, jednání
Poslední majitel zámku ležícího při východním okraji Prahy Antonín Kumpera působil za první republiky jako ředitel firmy Waltrovka. Koloděje koupil před válkou. V roce 1947 objekt převzalo ministerstvo vnitra a zřídilo tu školu Sboru národní bezpečnosti. Od roku 1955 využívala zámek vláda ke slavnostním účelům či k jednáním.
Průmyslník opustil Československo a až do své smrti žil v Brazílii. Po listopadu 1989 nárok na budovy vznesl jeho vnuk, který podle svého advokáta žije nyní v Praze.
Deník Hospodářské noviny již dříve uvedl, že úřad vlády po říjnovém rozhodnutí soudu odstěhoval ze zámku v Kolodějích tisíce cenností v hodnotě desítek milionů korun.
"Máme dostatek jiných objektů pro zasedání"
"Rozhodli jsme se tak na základě stanoviska Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a názoru naší právní kanceláře," uvedl mluvčí vlády Jakub Stadler. Vláda podle něj ani nevyužije případné nabídky současného majitele, aby si od něj zámek pronajala. "Máme dostatek jiných objektů pro zasedání," řekl mluvčí.
Kumperův právník Tomáš Chlost možnost dohodnout se s vládou na dalším využívání budovy po skončení soudu nevyloučil. Zároveň však uvedl, že jeho klient zvažuje další varianty, jak s památkou naložit. V úvahu prý připadá prodej, pronájem, nebo zřízení muzea.
Soud: V tomto případě šlo o zneužití Benešovy dekrety
Stát se začal o barokní zámek soudit poté, co pražský pozemkový úřad v roce 2007 vrátil budovu původnímu majiteli. Tvrdil, že Kumpera požádal o navrácení nemovitosti po uplynutí lhůty. Soudy ale následně rozhodly, že při zabavování památky byly zneužity takzvané Benešovy dekrety, a proto mohl restituent postupovat podle jiného zákona, který měl lhůtu delší.
"Dekret byl použit za situace, kdy Kumperovi prokázali, že v době okupace nepostupovali nepřátelsky vůči Československu," uvedly soudy. Stát totiž zabavil zámek a další budovy v roce 1948 Antonínu Kumperovi podle dekretů prezidenta republiky, které měly sloužit k potrestání lidí, kteří kolaborovali s nacistickým režimem. Kumpera ale již v roce 1945 dostal osvědčení o národní spolehlivosti.
Škola, slavnosti, jednání
Poslední majitel zámku ležícího při východním okraji Prahy Antonín Kumpera působil za první republiky jako ředitel firmy Waltrovka. Koloděje koupil před válkou. V roce 1947 objekt převzalo ministerstvo vnitra a zřídilo tu školu Sboru národní bezpečnosti. Od roku 1955 využívala zámek vláda ke slavnostním účelům či k jednáním.
Průmyslník opustil Československo a až do své smrti žil v Brazílii. Po listopadu 1989 nárok na budovy vznesl jeho vnuk, který podle svého advokáta žije nyní v Praze.
Deník Hospodářské noviny již dříve uvedl, že úřad vlády po říjnovém rozhodnutí soudu odstěhoval ze zámku v Kolodějích tisíce cenností v hodnotě desítek milionů korun.
