STONAVA Celkem sedmnáct tisíc zaměstnanců Ostravsko-karvinských dolů protestovalo alespoň symbolicky proti plánovaným reformám. „V pětašedesáti do důchodu? To ať jdou někam. V té vládě by se už konečně měli vzpamatovat,“ zlobil se včera v kulturním domě dolu ČSM ve Stonavě čtyřiapadesátiletý Jaroslav Ševčík. Na dole ČSM pracuje čtvrt století – když mu těžká práce vyvolala onemocnění rukou, nastoupil po sedmnácti letech pod zemí na povrchové pracoviště. „Že bych měl na dole dělat ještě jedenáct let? Vždyť bych si vyplivl plíce,“ odmítal Ševčík představu, že by do důchodu odešel až ve svých pětašedesáti letech, jak navrhuje vládní reforma.
Odboráři tvrdili, že neměli problém s tím, aby horníci na protestní setkání přišli. „Přesvědčit lidi, aby podpořili výstražnou stávku? Vždyť důchodová a zdravotní reforma, to se jich přesně týká. A týká se to i peněženek jejich rodin. Lidé tady jsou poznamenáni těžkou prací,“ vysvětloval místopředseda odborů dolu ČSM Štefan Pinter. Nejen u nich, ale na všech šachtách OKD horníci vyfárali o něco dřív a přímo v areálu šachet nebo v kulturním domě uspořádali protestní mítinky.
„Vždyť se ani těch důchodů nedožijeme. Už teď aby si člověk bral místo nemocenské raději dovolenou, aby mu vůbec zůstaly nějaké peníze,“ zlobil se horník Tomáš Dostál z Karviné. Jeho kolega Ivan Koutný prohlásil, že čeští horníci by si měli vybojovat stejné podmínky jako jejich polští kolegové. Ti dostali po pětadvaceti letech práce v dolech nárok na penzi. „Jak můžete v pětašedesáti zvedat stokilová železa?“ odmítal plánovanou reformu Koutný.
Horník Marek Cvingraf z Ostravy byl přesvědčen o tom, že výstražná stávka přiměje vládu k ústupkům. „Doufáme, že se něco změní. Přece jsme nepřišli zbytečně,“ prohlásil.
Reformy podle horníků uvrhnou lidi do chudoby. Předseda odborů dolu ČSM Jaroslav Vlach tvrdí, že stávku včera podpořilo devadesát procent zaměstnanců dolu. Odboráři především upozorňovali, že stávka není nijak zaměřena proti zaměstnavateli. Proto také společně s ním naplánovali směny tak, aby neohrozili těžbu – stávkující skončili dříve nebo nastoupili na směnu později. „Vláda by si měla uvědomit, že je před volbami do krajů a do Senátu. To, co nyní ve vládě dělají, není v zájmu občanů tohoto státu,“ míní odborář Pinter.
Předseda Vlach se během mítinku odborářů ptal, kdo na reformě vydělá? „My to určitě nejsme,“ odpověděl si sám. Výstražná stávka podle Vlacha měla zabránit velké zdravotnické loupeži, jak nazval plánovanou privatizaci některých zdravotnických zařízení. „Chceme reformy pozastavit případně zmírnit. Jestli tomu tak nebude, bude vedena velká část obyvatel tohoto státu do chudoby,“ argumentoval.
Na otázku, zda po výstražné stávce mohou přijít i některé razantnější akce odborů, reagoval Vlach slovy: Nevylučuji nic. Ne všichni ale byli ve včerejším horkém odpoledni tak radikální jako protestující horníci v kulturním domě. „Nás nefoťte, my nestávkujeme, spěcháme jenom na oběd,“ zlobili se včera na fotoreportéry jiní zaměstnanci vycházející z dolu ČSM.
Zbytek regionu: nejvíce stávkovali dopraváci Protesty na severu Moravy nezačaly na dolech, ale hned ráno v ostravské fakultní nemocnici. Z tří tisíc zaměstnanců jich stávku podpořilo několik set. Symbolicky stávkovali i v dalších nemocnicích včetně těch, které spadají do správy skupiny Agel. V Krajské nemocnici T. Bati ve Zlíně se ke stávce připojilo zhruba 160 lékařů. Ordinace však zavřeny nebyly, zdravotníci měli pouze na oděvu viditelné označení. Ordinace nezavřeli ani praktičtí lékaři
Nejvíce obtíží měla doprava – například v Opavě se připojili řidiči autobusů i trolejbusů, v Ostravě stávkující částečně přerušili autobusovou a tramvajovou dopravu. Některé autobusy nejezdily ani na Frýdecko-Místecku, Karvinsku a Havířovsku. Ve Zlíně v dopravních prostředcích vybavených ozvučným zařízením v desetiminutových intervalech četli prohlášení odborářů. Provoz neomezili ani další autobusoví dopravci.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
