O tom, že je voda strategickou surovinou, není pochyb. Téměř miliarda lidí dnes žije bez přístupu ke zdrojům pitné vody. A navíc, jak uvádí kanadská aktivistka Maude Victoria Barlowová, „téměř dvě miliardy lidí žijí v oblastech s nedostatkem vody a tři miliardy nemají tekoucí vodu v okruhu jednoho kilometru od domova“.
Čísla uváděná ve statistikách a studiích se částečně liší, ale jisté je, že nedostatek pitné vody je jedním z nejzávažnějších problémů současnosti, a pro lidi žijící v rozvojových zemích to platí dvojnásob.
Přístup k vodě sice patří mezi základní lidská práva, v řadě rozvojových zemí však není zdaleka naplňováno. Pro většinu zemí Afriky platí, že nedostatek vody je jednou z hlavních příčin chudoby a hladu. Například v oblastech subsaharské Afriky nemá vodu k dispozici 56 procent lidí. A situace se stále zhoršuje.
Prognózy Světové banky tvrdí, že do roku 2030 se zvýší spotřeba vody o 40 procent, a nedostatkem vody tak mohou trpět až dvě třetiny světové populace.
Odpovědné vlády ve všech zemích světa se starají o vodu a hospodaření s ní jako o cenný přírodní zdroj a využívají k tomu více či méně úspěšně řadu regulačních nástrojů, které umožňují zachování čistých vodních zdrojů pro budoucnost. Nizozemská, nebo africká gerbera?
Zejména Afrika stále více zápasí s nedostatkem vodních zdrojů. Chybí zde voda potřebná k pěstování základních plodin zajišťujících obživu obyvatel, ale i voda na každodenní spotřebu.
K úbytku vody dochází také v důsledku globálních klimatických změn. Jejich následkem mimo jiné vysychají vodní plochy a zmenšují se plochy většiny afrických jezer, kterých je zhruba 680. Představují životně nezbytné zdroje vody (o vysychání afrických jezer se více dočtete na straně IV). Přes tuto alarmující situaci se však dnešní africké země, po boku států Střední a Jižní Ameriky, staly průmyslovou pěstírnou řezaných květin pro celý svět.
Podmínky globální ekonomiky v posledních letech vytlačily pěstování řezaných květin do zemí rovníkového pásu, a Afrika se tak stala gigantickým producentem růží, gerber, chryzantém nebo karafiátů. Důvodem jsou lepší klimatické podmínky, nízká cena práce a mizivá regulace ekologických dopadů.
Prakticky denně jsou do Evropy letecky dopravovány tuny květin pro evropské zákazníky, kteří je pro jejich poměrně nízké ceny rádi nakupují. Například Keňa zajišťuje téměř třetinu světové produkce květin. Květiny v našich obchodech, často označované jako „nizozemské“, jsou přitom většinou z Afriky. Pěstování květin je tam jednoduše ekonomicky výhodnější.
Právě proto, koupíme-li v květinářství růže nebo chryzantémy, bude pravděpodobně 9 z 10 z nich pocházet z černého kontinentu.
Tyto květiny navíc cestovaly více než někteří z nás za celý život, aby se během dvou dnů dostaly z farmy v Keni nebo v Ugandě až ke svým evropským zákazníkům. Lze namítnout, že rozvoj květinových farem vytváří v Africe nová pracovní místa a práce na farmách se tak stává zdrojem obživy pro místní obyvatele. I přes velmi špatné pracovní podmínky a nízké mzdy, které často nepokrývají životní minimum, jsou tyto mzdy jediným zdrojem příjmů místních obyvatel.
Voda pro růže, ne pro lidi Jaké konkrétní dopady má pěstování květin v Africe na vodní zdroje a čistotu vod?
Na vypěstování jednoho hektaru růží se například spotřebuje 10 až 30 tisíc litrů vody za rok. Způsob pěstování květin, které se pěstují jak na záhonech, tak ve sklenících, připomíná v mnohém chemickou výrobu, protože k ošetření květin se používá řada škodlivých nebo i vysoce jedovatých chemických prostředků, jež ohrožují zdraví lidí pracujících na farmách, a znečišťují vodu v dosahu farem.
Z Keni se vyveze do Evropy 85 tisíc tun květin ročně a voda, která se spotřebuje na jejich vypěstování, chybí lidem, kteří zde žijí. Nedostatek vody ohrožuje i africkou faunu a flóru. Keňa má mimořádně příznivé podmínky pro pěstování v okolí velkých jezer, jakým je například Naivasha, které je obklopeno známými mokřady, kde žijí vzácné druhy ptáků. Právě tyto oblasti jsou nejvíce ohroženy chemickým znečištěním z farem. Nikdo z nás jistě nechce kupovat levné růže za cenu vyhynutí plameňáků a volavek, je proto důležité si uvědomit souvislosti, které globalizace a současné trendy přinášejí.
Vědci současně zaznamenali velký úbytek vody v důsledku produkce květinových farem, které vytvářejí množství odpadu a kalu, jež jsou kontaminovány pesticidy. Odpadní vody tu přitom nejsou běžně čištěny. Odpad dále způsobuje znečištění půdy, řek a jezer včetně znečištění podzemních vod.
Kvetoucí obchod kontra „fair trade“ Otřesné svědectví přináší dokumentární film nizozemského režiséra Tona van Zantvoorta nazvaný A Blooming Business, neboli Kvetoucí obchod. Snímek nabízí pohled na odpadem z květinové farmy znečištěnou vodu v jezeře, z nějž domorodí rybáři loví ryby jako svůj jediný zdroj obživy. Podobně děsivé je i svědectví mladého muže, který se za pomoci oslů nošením znečištěné vody do vesnice živí.
V reakci na tyto hrozby vznikla v posledních letech řada nových iniciativ s označením fair trade, neboli spravedlivý obchod. Pozitivní je také to, že roste zájem zákazníků v západních zemích i některých západních firem o udržitelné způsoby pěstování květin a certifikaci, která tento způsob zaručuje. V mnoha evropských zemích jsou dnes už běžně k dostání květiny pěstované s ohledem na sociální a ekologické dopady produkce.
Pro květinové farmy, ale i dovozce květin existují dva základní způsoby certifikace Fairtrade a Flower Labeling Program. Oba programy jsou prvořadě zaměřeny na zajištění spravedlivých pracovních podmínek (ochrana zdraví, zajištění minimálních mezd, zákaz dětské práce atd.), ale zahrnují i důležitá ekologická kritéria, jako jsou čištění odpadních vod, snižování spotřeby vody při pěstování květin a další požadavky na ochranu zdrojů. Na certifikovaných farmách v oblasti jezera Naivasha se například podařilo snížit spotřebu vody o 30 až 40 procent.
Prodej a poptávka po certifikovaných květinách na západních trzích jsou prvním impulzem pro zmírnění negativních dopadů průmyslové produkce řezaných květin na africké vodní zdroje. V České republice se okolnostem pěstování řezaných květin v Africe a podpoře informovanosti zákazníků věnuje mezinárodní projekt „Fair Flowers“. Jeho českou část realizuje Ekumenická akademie Praha (www.ekumakad. cz).
***
CO MŮŽETE UDĚLAT, ABY SE SITUACE S VODOU VE SVĚTĚ ZLEPŠILA
1) Změňte své spotřebitelské chování - omezte nákup zboží, k jehož výrobě bylo potřeba velké množství vody v rozvojových zemích, které trpí jejím nedostatkem. Například: a) řezané květiny - největším producentem květin pro Evropu je Keňa, oblast u jezera Naivasha. Jeho rozloha se kvůli zavodňování květinových farem a klimatickým změnám zmenšila už o čtvrtinu.
Alternativou jsou květiny v květináči, řezané květiny s certifikátem Fairtrade či Flower Labeling Program nebo květiny vůbec nekupovat. b) bavlna - na výrobu jednoho kilogramu bavlněného oblečení je potřeba 11 000 litrů vody - opět často v oblastech trpících jejím nedostatkem. Aralské jezero ve Střední Asii se v důsledku zavlažování bavlny zmenšilo již více než desetkrát.
Alternativou je nákup oblečení z organické bavlny nebo s certifikací Fair Wear Foundation a dalšími. 2) Připojte se k Velké výzvě Hnutí DUHA a žádejte zákon o snížení skleníkových exhalací. Česko tak přijme odpovědnost za znečišťování a jeho dopady na lidi v rozvojových zemích. Více na www.velkavyzva.cz nebo na str. V.
3) Přispějte na projekty, které pomohou k budování studen, vodovodů a záchodů v rozvojovém světě. 4) Navštivte web www.rozvojovka.cz - Cena vody -dozvíte se, jaké jsou problémy rozvojových zemí, vše o informační kampani a co dále můžete udělat pro to, aby se situace s vodou zlepšila.
CENA VODY Informační kampaň o problémech s vodou v rozvojovém světě Přístup k pitné vodě a záchodům by měl být samozřejmostí, v mnoha částech světa tomu tak ale není. Tento globální problém patří v současnosti k těm nejzávažnějším. Věděli jste například tohle? * Téměř 900 milionů lidí na Zemi nemá přístup k pitné vodě. * 2,5 miliardy lidí má omezený přístup k záchodům, z toho miliarda nemá k dispozici ani ta nejzákladnější hygienická zařízení. Lidé tak vykonávají potřebu volně v terénu, a často tak dochází ke kontaminaci zdrojů pitné vody. * 2,2 milionu lidí každý rok zemře na průjmová onemocnění způsobená špinavou vodou. Průjmová onemocnění jsou nejčastější příčinou úmrtí vůbec. Nemoci spojené s nedostatkem kvalitní čisté vody zabijí pětkrát více dětí než HIV/AIDS. * Přístup lidí k čisté vodě se zhoršuje v důsledku její nadměrné spotřeby. Vzrůstající počet obyvatel planety spotřebu dále zvyšuje stejně jako hrozící klimatická změna. Ledovce tají, srážky jsou méně předvídatelné a záplavy a sucha stále extrémnější, což má fatální dopad na zemědělství a obživu lidí v rozvojových zemích. * K výrobě některého zboží, jež v ČR kupujeme (květiny, bavlna), se v rozvojových zemích spotřebovává velké množství vody, a to v oblastech, kde voda chybí místním.
O autorovi| JIŘÍ SILNÝ, MARKÉTA NOVOTNÁ, Autoři pracují v Ekumenické akademii Praha
