Na problematiku umělé inteligence, kapacit evropského zbrojního průmyslu a satelitního průzkum se zaměřilo VZ ve své výroční zprávě za rok 2023. Jedna ze tří českých tajných služeb veřejnou část své výroční zprávy zveřejnila dříve, než je obvyklé, patrně v souvislosti s tím, že je pod ní podepsaný dosavadní šéf Jan Beroun. Po Berounovi, který vedl VZ od roku 2014, převzal funkci na začátku července Petr Bartovský.
Zbrojní průmysl v Evropské unii podle VZ loni nedokázal pokrýt požadavky ozbrojených sil unijních států. Problémem není kvalita produkce, ale především její nedostatečné kapacity. „Po téměř dvou letech bojů dospěla situace do takového stavu, že na Ukrajinu byla dodána značná část evropských skladových zásob munice, techniky a vojenského materiálu. Skladové zásoby munice v zemích EU se povážlivě snížily a nedařilo se je znovu doplnit novou produkcí, protože nově vyrobená munice často putuje rovnou na Ukrajinu,“ píše VZ.
Nedostatečné kapacity výroby dává VZ do souvislosti i s tím, že v posledním čtvrtstoletí byly nízké náklady na obranu. Evropský zbrojní průmysl se přizpůsoboval nové realitě nízkých výdajů na zbrojení, vysvětluje. „Ačkoliv si zachoval relativně vysokou míru sofistikovanosti a technologické vyspělosti, produkční kapacity byly omezeny na potřebné minimum,“ uvádí výroční zpráva. Firmy tak byly schopné dodat vyspělý vojenský materiál, ale jen v omezeném množství a v dlouhých lhůtách.
VZ se ve výroční zprávě zaměřilo i na umělou inteligenci (AI). Jazykové modely založené na AI je podle tajné služby možné zneužít pro rychlé šíření propagandy, ovlivňování veřejného prostoru či zahlcení informačního prostředí. VZ intenzivně pracuje na tom, jak AI do své činnosti prakticky zapojit. Významnou roli může hrát například při automatickém vyhodnocování satelitních snímků a dalších dat. Hodit se může také u výcviku pilotů či při plánování logistiky.
V praxi lze podle VZ vidět využití AI například u malých sebevražedných dronů na Ukrajině, kde umělá inteligence detekuje vojenské cíle. VZ v té souvislosti varovalo před tím, že širší dostupnost technologie by mohla v budoucnu umožnit její využití pro teroristické účely.
Tajná služba zmínila také nezastupitelnou úlohu satelitního průzkumu ve strategickém, operačním a taktickém vojenském zpravodajství. Mezi hlavní faktory, které ovlivňují použití satelitního průzkumu, patří geopolitická situace, geografické podmínky, technologická vyspělost, vojenská doktrína, mezinárodní politika země nebo i vojenská tradice, uvedla tajná služba.
