VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ Čtyři sta let stará stavba na druhém nádvoří žerotínského zámku ve Valašském Meziříčí sloužila jako jízdárna pro tančící koně, kaple pro vězeňkyně i lazaret pro turecké vojáky.
Ještě před dvěma lety byla ruinou, které hrozilo zřícení. Ve čtvrtek navečer její podobu po kompletní rekonstrukci přišly obdivovat stovky lidí.
„Stavba byla velmi zchátralá a beze střechy. Zvažovali jsme, zda ji opravit nebo strhnout,“ připustila místostarostka Valašského Meziříčí Dagmar Lacinová. O opravě nakonec rozhodli městští zastupitelé v minulém volebním období. Těžce se sháněly peníze a ne každý ve městě byl z oprav nadšený. „Skutečně se našla řada hlasů navrhujících, ať budovu zakonzervujeme a ponecháme svému osudu. Předpokládám, že by tak do tří let spadla,“ říká starosta města Jiří Částečka.
Většinu peněz potřebnou pro opravy nakonec dalo Valašskomeziříčským ministerstvo financí. Zaplatilo patnáct milionů korun. Oprava ale v důsledku stála o necelých pět milionů víc. Stavaři na bývalé kapli pracovali téměř dva roky. „Jsem šťastný, že se to podařilo,“ řekl valašskomeziříčský historik Ladislav Baletka. Na otevření kaple přišel dokonce v dobovém kostýmu, převlečen za Jetřicha ze Žerotína, který v roce 1611 nechal jízdárnu postavit.
Jízdárna vznikla díky módní vlně, které tehdejší evropská šlechta propadala. S koňmi jejich cvičitelé prováděli zvláštní drezuru, učili je jakoby tančit. „Šlo o takovou libůstku,“ popisuje čtyři staletí starý trend historik Baletka. Jetřich ze Žerotína se pro taneční výchovu koní nadchl ve Francii, kde studoval. A přenesl ji i na české území. Podobnou jízdárnu jako ve Valašském Meziříčí nechal postavit i ve Velkých Losinách a v Břeclavi. Valaškomeziříčská tančírna je ovšem jediná z té doby, která se na Moravě zachovala, byť ve značně pozměněné podobě.
O deset let později, v roce 1621, měl už Jetřich úplně jiné starosti. Po porážce stavovských vojsk utekl za hranice, jeho majetek byl zkonfiskován. Budova u zámku sloužila jako přístřeší pro kočáry, stáj a sklad.
Mezi obyvatele budovy patřily i zlodějky a vražedkyně V době napoleonských válek byla stavba proměněna na lazaret pro vojáky. Jako kaple začala sloužit v roce 1855. V žerotínském zámku tehdy vznikla jediná ženská věznice na Moravě. Za velmi tvrdých podmínek zde bylo vězněno na pět stovek zlodějek i vražedkyň, celkem se jich za mřížemi vystřídalo na 19 tisíc. Bývalou tančírnu koní využívaly ženy jako vězeňskou kapli. Tak tomu bylo až do roku 1908. V první světové válce byla už bývalá kaple lazaretem rakouskouherských a také tureckých vojáků, stejně jako skladem a prádelnou. Za první republiky zase zbrojařskou dílnou a později tělocvičnou Orla. V roce 1940 musela půlka budovy ustoupit rozšiřující se silnici. Nakonec, v dobách socialismu, sloužila jako sklad zeleniny a hnojiv a nezadržitelně chátrala.
„Klaním se osvícenosti valašskomeziříčských zastupitelů,“ konstatoval náměstek zlínského hejtmana Josef Slovák u příležitosti znovuotevření objektu. Nyní bude sloužit jako galerie, koncertní síň nebo síň svatební, navíc s bezbariérovým přístupem. Její přístavek bude plnit funkci zázemí pro návštěvníky a účinkující s kavárnou. Až do poloviny září je v někdejší kapli instalována výstava Slavné vily Zlínského kraje.
Opravy zámku si vyžádaly čtvrt miliardy, účet není konečný „Do interiéru ještě přijde vybavení za dva a půl milionu korun. Radnice letos pořídí inventář za půl milionu, zbytek nakoupí v příštím roce,“ říká o dalších plánech s někdejší kaplí a jízdárnou mluvčí Valašského Meziříčí Josef Beneš.
Opravou budovy vznikl ucelený areál, kdy kaple s památkově chráněným hospodářským přístavkem a dlážděným nádvořím dotváří prostředí dříve obnovených dominant města – zámku Žerotínů a barokní sýpky, v níž působí informační a projektové centrum a galerie.
Náklady na opravy si už vyžádaly na čtvrt miliardy korun. A zdaleka nejsou konečné. V příštích měsících čekají stavební úpravy jižní a západní křídlo zámku.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
