Přístroj s názvem Argon, který vyvinula finská společnost Asqella, je schopen odhalit, zdali lidé u sebe mají ukryté nejen trhaviny a zbraně, ale také drogy či peníze. Vidět jsou na základě radiometrického kontrastu mezi předmětem a jeho pozadím, tedy tělem.
RETIA: radary, které vidí skrz zeď i uši Velkého bratra |
Zařízení funguje na principu submilimetrových vln, které zachycuje, zpracovává a přenáší na monitor. Na něm se postava člověka zobrazuje bíle, zatímco podezřelé předměty bránící záření se ukazují černě. Systém tak upozorní na výskyt jisté věci pod oblečením, čímž vzbudí pozornost a dá prostor pro reakci jeho obsluze. Materiál ovšem rozpoznat nedokáže.
Běžný pohled na kontrolovanou osobu skrz kameru.
Kontrolovaná osoba, jak ji zachytilo zařízení Argon .
„Našim cílem není nahradit stávající kontrolní systémy, ale doplnit je o nové možnosti a informace, které mohou být pro vyhodnocení situace velmi důležité,“ říká Milan Krása, ředitel divize Rapiscan společnosti PCS, distributora výrobku na český trh.
Během patnáctiletého výzkumu byla sloupová jednotka o průměru 80 centimetrů a výšce necelých dvou metrů testována přibližně na 3500 figurantech. Za hodinu zvládne „oskenovat“ až 1800 lidí, přičemž ideálně je zaostří na vzdálenost pěti metrů. Funguje i po zakrytí tenkou stěnou nebo závěsem.
Podle tvůrců zařízení nepotřebuje žádné speciální povolení, neboť pracuje na stejném principu jako kamery. „Je diskrétní. Neodhaluje tělesné detaily a nevydává žádné záření,“ tvrdí Arttu Luukanen, výkonný ředitel společnosti Asqella. „V každé společnosti se najde množství kverulantů, kteří by mohli namítat, že jde o šmírování,“ podotýká.
Zařízení Argon společnosti Asqella umožňuje nahlédnout kolemjdoucím pod oblečení, aniž by o tom věděli.
Využití by Argon mohl najít například na významných uzlech veřejné dopravy, jako jsou letiště a nádraží, během společenských a sportovních událostí či ve vládních budovách i státních úřadech.
Podle společnosti PCS, si systém Argon pořídilo již několik podniků a organizací. Počet ovšem firma tají. Podle informací LN byli úvodní prezentaci výrobku přítomní například zástupci Letiště Václava Havla v Praze, multifunkční haly O2 arena či vybraných ministerstvech.
„Náš zástupce na prezentaci zařízení byl. Více ale bezpečnostní opatření komentovat nebudeme,“ řekl LN Martina Kučerová ze společnosti Bestsport, vlastníka libeňské haly.
Letiště ani policie zájem nemá
„Vzhledem ke specifickému charakteru svého provozu Letiště Praha podobný typ zařízení v tuto chvíli pořizovat neplánuje,“ uvedl mluvčí ruzyňského aerodromu. O koupi přístroj momentálně podle vyjádření pro LN neuvažuje ani policie, Bezpečnostní informační služba či Správa železniční a dopravní cesty (SŽDC), jež provozuje vlaková nádraží v republice.
„Vzhledem ke skutečnosti, že v nádražních budovách není možné vytvářet režimové bezpečnostní zóny s vysokým stupněm ochrany (obdobně jako na letištích), neexistuje pro tuto restrikci legislativní podpora, ani architektonická a stavební připravenost (nádražní budovy jsou veřejně přístupné objekty, leckdy s větším počtem vchodů a východů, včetně komerčních prostor) se smysl nasazení této technologie vytrácí,“ sdělil LN mluvčí SŽDC Marek Illiaš.
Kontrola při odbavování zavazadel na letišti (ilustrační foto).
Momentálně lze aparát používat pouze v interiérech. Vyžaduje totiž okolní teplotu od 10°C do 28°C. Finská firma ale již prý dokončuje koncept i pro venkovní použití.
