Bez ohledu na celkovou bilanci produkce CO2 se o elektromobilech obecně mluví jako o spáse pro budoucnost individuální mobility.
O.k. Elektromobily jsou po technické stránce mnohem jednodušší než současná auta. Nepotřebují převodovky, a když mají elektromotory umístěné v kolech, není třeba hnacích hřídelí. Jejich ovládání je jednoduché a reakce takového automobilu jsou nesmírně rychlé.
Zejména start z místa doslova bere dech - je totiž tichý a opravdu velmi intenzivní. Sílu motoru je přitom možné regulovat jemněji než u běžného stávajícího automobilu se spalovacím motorem.
V posledních dvou letech se vyrojily kromě nejrůzněji pojatých elektřinou poháněných vozů do města také sportovní elektromobily, které mají ukazovat širokou škálu uplatnění tohoto druhu pohonu. Prvním, kdo udělal kolem sportovního elektromobilu velký rozruch, byla americká Tesla, kterou následoval Dodge a další.
Elektromobil má na papíře pro sportovní vůz velký smysl - sporťák je totiž velmi lehký, a tak udávané hodnoty zrychlení i dojezdu jsou opravdu povzbudivé. Nikde už se ale nic neříká o tom, že máte buď jedno, nebo druhé. To samozřejmě platí také u aut se spalovacím motorem, ale ne v takové míře.
Když budete chtít jezdit s elektrickým sportovním autem opravdu sportovně a podaří se přitom dostatečně uchladit akumulátory, věřte, že dojezd, který je proklamovaných 250 km (u zmiňované Tesly Roadster), se dramaticky zmenší na nějakých 40 až 50 kilometrů. A když vám dojde elektřina někde během vyjížďky v přírodě, tak si ji nemůžete nechat přivézt v kanystru jako benzin.
Proto zatím vidím sportovní elektromobily spíše jako politickou a marketingovou hru než jako smysluplná auta určená pro to, co vyjadřují - tedy pro sportovní jízdu.
