Mléko – jeho spotřeba klesá, mj. i proto, že je pro mnohé stále více alergizující (mléčná bílkovina) a přibývá laktózové intolerance (nesnášenlivosti mléčného cukru). Zkrátka mléko se už jako zdravá potravina zdaleka nepije po sklenicích, jak se doporučovalo v sedmdesátých letech minulého století, ale spíše se přidává do kávy.
Brambory – opět komodita s výrazně se snižující spotřebou během posledních pěti let, která byla dříve jako nejčastější příloha hlavním zdrojem vitaminu C české populace. Chléb – stoupá konzumace necelozrnné chlebové pšenice, která je pro stále vyšší počet konzumentů otevřeně či skrytě alergizující (lepek). Nezpracované ryby (mořské i sladkovodní) – ano, nižší DPH by mohla konzumaci ryb, které jsou velmi deficitní v českých jídelníčcích, podpořit, kdyby ovšem už nyní nebyly tak drahé. Otázkou také je, zda například porcovaný kapr je nezpracovaná ryba.
Nezpracovaná zelenina – chtělo by se mi doplnit „kvalitní“, s očekávaným obsahem vitaminů a minerálií, bez známek zaplísnění apod., protože ne každá zelenina je hodna preferencí. Dal bych přednost biozelenině. Dětská mléčná výživa, potraviny pro lidi s metabolickými problémy (pacienty trpící cukrovkou, fenylketonurií či lidi odkázané na bezlepkovou dietu) – tyto skupiny potravin chápu jako tzv. potraviny pro zvláštní výživu, což je oficiální kategorie potravin dle zákona pro vyhraněné skupiny konzumentů (náhradní výživa pro kojence a nemocné). Co by dávalo smysl Udělal bych to úplně jinak, i když na to nemám ekonomické vzdělání a žádné pravomoci. Jako stát bych naopak vybíral daňovou přirážku za potraviny nezdravé, kterých je v potravinovém koši průměrného Čecha habaděj (takže by se hodně vybralo) a jsou jednou z příčin neslavného zdravotního stavu naší populace. Preferoval bych konzumaci biopotravin (už tak do nich stát investuje nemalé prostředky, protože přísně kontroluje jejich ekologický původ), zato zpracované potraviny se zvýšeným obsahem tuku, cukru a lepku, které jsou zdravotně rizikové, bych zařadil do skupiny s vyšší sazbou DPH.
Chce se mi jako výživovému poradci ponechat potraviny v nižší sazbě DPH, jak byly, ale navrhuji z nich vyjmout nezdravé uzeniny, bílé a trvanlivé pečivo a cukrovinky (podobně, jako jsme již dříve výrazně zdanili alkohol a cigarety), které bych zatížil vyšší, až vysokou daní (například podle obsahu tuku, bílé pšeničné mouky a cukrů – včetně přidané sacharózy, fruktózy a škrobu). To by mi dávalo nějaký smysl, protože kromě vyššího výběru daní by to umožňovalo spravedlivější podíl osob, které se nezdravě stravují, například na financování našeho zdravotnictví. Podobnými úvahami se již velmi vážně zaobírají v Austrálii, Švýcarsku a Německu.
Takovým daňovým zatížením zpracovaných potravin s přidanými tuky, bílou moukou a cukry (odborně diskutujme na téma od kolika procent přídavku) by byly skutečně vytvořeny podmínky ke smysluplnému zdražení tzv. nezdravých potravin. Jako Aliance výživových poradců ČR bychom se mohli těšit, že by lidé postupně začali omezovat spotřebu těchto potravin ve prospěch potravin zdravých, které by se staly cenově výhodnějšími a konkurenceschopnějšími. Dalším důsledkem takového opatření by bylo to, že stát by tlačil výrobce potravin k šetrnému používání kalorických surovin a přísad, po němž jako poradci již dlouho neúspěšně voláme.
Falešná solidarita Nechápu, proč se už dávno nevybírá víc za zdravotní pojištění od osob, které nedodržují žádná režimová opatření včetně diet navržených lékaři. Naopak se těmto lidem nabízejí drahé operace žaludku hrazené pojišťovnami. To je falešná solidarita, na kterou doplácejí ti, kteří se snaží žít i stravovat zdravě. Přitom je například známo, že na Slovensku už ztratili nárok na bezplatné zdravotní ošetření ti, kteří v předcházejícím roce nechodili na preventivní prohlídky, a že vyšší zdravotní pojištění platí v Polsku vyznavači opalování v soláriích, u nichž je pravděpodobnost poškození zdraví prokazatelně vyšší. K péči o zdraví tedy kromě rozumného nastavení DPH na potraviny mohou přispět i další účinné nástroje, které u nás zatím spí. Nerozumím vysvětlení tohoto stavu, že prý chybí politická vůle. Našel by se aspoň politický rozum?
***
Kromě vyššího výběru daní by to umožňovalo spravedlivější podíl osob, které se nezdravě stravují, například na financování našeho zdravotnictví
O autorovi| IVAN MACH, prezident Aliance výživových poradců ČR
