BRUSEL/PRAHA Po celý minulý týden se v bruselském sídle budovy Evropského parlamentu měla konat výstava věnovaná zločinům páchaným během ruské vojenské kampaně v Čečensku. Snímky však v chodbách budovy vydržely jen do úterní noci. A místo debaty o Čečensku se rozhořel spor o to, zda se nepatřičně zachovali autoři výstavy, nebo ti, kdo ji zrušili.
Akce měla příznačný název Cechnya: the Final Solution, tedy Čečensko: Konečné řešení. Připravili ji dva pravicoví europoslanci z nových členských zemí EU: litevský expremiér Vytautas Landsbergis a zástupce za polskou vládní stranu Právo spravedlnost Kondrad Szymanski. Zhruba tři stovky fotografií pořízených v Čečensku během poslední dekády mělo dokumentovat utrpení civilního obyvatelstva a válečné zločiny páchané ruskou armádou. Fotografie byly doplněny komentáři ruských obhájců lidských práv a také fragmenty ze zpráv Amnesty International na téma situace v severokavkazské republice. „Nemůžeme dopustit, aby se v Evropě na Čečensko zapomnělo,“ vysvětluje Szymanski motivaci tvůrců. „Bohužel Evropu a Rusko spojuje mnoho zájmů a cenou za tyto zájmy je často právě zapomínání na utrpení tisíce lidí.“
Nepomohlo ani zakrytí
Landsbergis během oficiálního zahájení výstavy volil ještě silnější slova. Nazval druhý čečenský konflikt „nejšpinavější válkou v Evropě minulého století“ a Čečensko „nejnovější evropskou kolonií“.
Autoři se od začátku potýkali s odporem úředníků. Na 44 nejdrastičtějších fotografií, většinou představujících mrtvé obětí mučení, muselo být zcela zakryto, aby u diváků „nezpůsobily šok“. Právě tyto snímky také byly nakonec příčinou noční konfiskace celé výstavy, kterou nařídil maďarský europoslanec za socialisty Szabolc Fazakas, odpovědný za pořádání výstav v prostorách parlamentu. „Szymanski porušil předpisy, když nechal viset ty drastické fotky - byť zakryté,“ tvrdí. Podle maďarského socialisty narušuje vystavování fotografií mrtvých těl důstojnost zemřelých.
Na Fazakasovu stranu se postavil i mluvčí EP: „Vystavené snímky byly skutečně děsivé.“ Oba organizátoři výstavy ale mluví o politických motivech. Předsedovi Evropského parlamentu Hansi-Gertu Pötteringovi, v němž si stěžují na „hanebný akt svévůle a cenzury“. „Znamená to, že krutost ruské armády má být schovávána před evropskou veřejností? Aby mohla dělat, že o ničem neví?“ uvedl Landsbergis.
O autorovi| STANISLAW SAMBORSKI, Autor je spolupracovníkem LN
