Velké rozpaky vyvolalo například udělení medaile Za zásluhy pro nestora české kinematografie Otakara Vávru v roce 2004.
Nespokojenci upozorňovali, že Vávra ve své tvorbě střídal díla vysoké umělecké hodnoty s těmi poplatnými totalitním režimům. Za protektorátu mu byl například udělen Řád svatováclavské orlice, stejně jako později za komunismu obdržel titul zasloužilého a později i národního umělce.
„Ocenění Otakara Vávry je možný pokus Václava Klause o stmelení národa, ale udělení vysokého vyznamenání Otakaru Vávrovi je nevhodné. Podle mého se tu nenaskýtá otázka předpokladu širší diskuse na téma morálních hodnot, protože tohle je poměrně jednoznačná situace. Byl-li by Otakar Vávra oceněn pouze v souvislosti se svou tvorbou, tedy nějakou uměleckou komisí, nebylo by zřejmě námitek. Jenže on dostal státní vyznamenání za zásluhy o stát. Zbývá se pouze ptát o který,“ glosoval tehdy Klausův přístup umělecký kritik Martin C. Putna.
Vávrovo dílo odráží komplikovanou historii české kinematografie. V průběhu let natočil téměř padesát celovečerních filmů. Z třicátých let jsou známé například Filosofská historie nebo snímek Panenství. Za války jeho tvorba upadla a teprve později natočil například Kladivo na čarodějnice či dále trilogii Jan Hus, Jan Žižka, Proti všem,
„Kdybych řád svatováclavské orlice nepřijal, skončil bych do večera v Kobylisích na popravišti,“ hájil převzetí protektorátního ocenění Vávra, když nespokojenci upozorňovali na to, že medaili Za zásluhy má prezident udělit osobám, jež se „zasloužily o rozvoj a zásluhy ve prospěch České republiky, například v oblasti vědy, techniky, kultury, umění nebo sportu“.
Václav Klaus každoročně vyznamenáními oceňoval zhruba dvacítku lidí. Kritice se nevyhnula ani Naděžda Kavalírová – předsedkyně Konfederace politických vězňů.
Té Klaus propůjčil Řád T. G. Masaryka v roce 2006. „To, že tato osoba dostala státní vyznamenání, je prostě skandální. Paní Naděžda Kavalírová rozhodně nepatří ani do vedení konfederace. Jejím prostřednictvím je celá organizace udržována na úrovni klubu důchodců, občasných kladečů věnců a držitelů minuty ticha,“ kritizoval v roce 2007 například politický vězeň Vladimír Hučín.
Ani oceňování Klausovým předchůdcem ovšem neprobíhalo hladce.
Dokonce mezinárodní dopad měl případ někdejšího vídeňského starosty Helmuta Zilka, jemuž Václav Havel na poslední chvíli odmítl ocenění udělit, protože se objevilo podezření, že Zilk spolupracoval s komunistickou tajnou policií.
***
Otakar Vávra
Český filmový režisér, scenárista a pedagog. Narodil se 28. února 1911 v Hradci Králové. Natočil filmy Krakatit, Panenství, po roce 1948 točil i filmy oslavující režim nebo epické historické fresky Jan Hus, Jan Žižka a Proti všem. Mezi nejhodnotnější díla patří Zlatá reneta, Romance pro křídlovku a Kladivo na čarodějnice.
