Vlády evropských zemí čeká ve volbách test popularity, který nemusejí všechny přežít
LONDÝN/PRAHA Rozložení politických sil v příštím Evropském parlamentu? Či snad dokonce další osud evropské integrace? Malý zlomek účastníků voleb do EP možná tyto otázky napadly, politiky v členských zemích ale zajímá hlavně jiná věc – jak celounijní hlasování ovlivní jejich domácí pozici. A to zvláště v těch zemích, které zanedlouho čekají volby parlamentní.
„Celoevropský průzkum veřejného mínění“, jak jsou volby do EP někdy trochu pejorativně nazývány, s velkými obavami sleduje hned několik šéfů vlád. Jedním z nich je britský premiér Gordon Brown, o jehož osudu voliči rozhodovali již včera. Británie a Nizozemsko byly prvními zeměmi, kde se noví europoslanci vybírali.
Prohra, ale jak velká?
Brownovi labouristé měli před hlasováním, které končilo až včera ve 23.00 našeho času, prakticky jedinou jistotu – že prohrají. O triumfu opozičních konzervativců prakticky nikdo nepochyboval, nebylo jen jasné, zda se na druhé místo ještě neprotlačí ortodoxní euroskeptici ze Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP).
Brownova pozice se nicméně otřásá, a to i v souvislosti s nedávnými skandály kolem výdajů britských poslanců, což ještě korunoval odchod dvou členek kabinetu těsně před volbami. Po skončení hlasování se k nim navíc přidal i třetí – ministr práce a sociálních věcí James Purnell. Ten zároveň vyzval premiéra k rezignaci. Ministr obchodu Peter Mandelson přitom již dříve varoval, že Brownův odchod by „situaci pro Labouristickou stranu ještě zhoršil“.
Zřejmě v ještě bezvýchodnější pozici se ve světle voleb do EP ocitli maďarští socialisté, kteří drží u moci vládu Gordona Bajnaie. Když se nový premiér ujímal v dubnu moci, tak při oznamování nutných rozpočtových škrtů varoval, že v případě ztráty parlamentní podpory nezůstane v křesle „ani o minutu déle“. A vzhledem k tomu, že nepopulární úsporná opatření srazila volební preference socialistů ještě níž, po očekávaném fiasku ve volbách do EP by je mohla opustit i parlamentní disciplína. Naopak stále víc na koni je předák maďarské opozice Viktor Orbán, jehož Fidesz by podle odhadů mohl obsadit dvě třetiny z maďarských 22 křesel. Právě vidina volebního úspěchu je zřejmě to jediné, co Orbána spojuje s premiérem sousedního Slovenska Robertem Ficem. Mezi oběma stranami před volbami vypuklo nové kolo národnostních půtek, které hodlají na slovenské straně kromě premiérova Směru zúročit především nacionalisté ze SNS. Prohra, a to „strašlivá“ Evropské volby jako vítaný prostředek k upevnění moci vidí – na rozdíl od Browna – premiéři či prezidenti v Polsku, Francii, a zvláště pak v Itálii. I když se nemusí naplnit předpovědi o „strašlivé prohře levice“, které pouštěl do éteru svých televizí Silvio Berlusconi, každopádně se očekává posílení pozice italského premiéra. Podle celoevropské volební prognózy trojice expertů z London School of Economics a dublinské Trinity College by si měl Berlusconi navzdory různým skandálům polepšit – jeho Lidu svobody je předpovídáno téměř 40 procent hlasů.
Upevnění domácí pozice je očekáváno i u dalšího mistra afér, francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho. Podle stejné prognózy by jeho Svaz pro lidové hnutí (UMP) měl své zisky zvýšit zhruba o třetinu. Naopak mírné oslabení je předpovídáno křesťanským demokratům Angely Merkelové, byť by měli vedoucí pozici před sociálními demokraty (SPD) uhájit.
V Německu – podobně jako v Česku – jsou ale eurovolby považovány především za „rozcvičku“ před hlasováním parlamentním, které obě země čeká na podzim. Pokud ovšem vládnoucí strany v Maďarsku, Británii a možná i dalších zemích neustojí očekávanou prohru, může se brzy znovu volit i v dalších koutech Evropy.
***
Vyhlídky evropských vůdců ve volbách do Evropského parlamentu
Donald Tusk Občanská platforma (PO) může své zastoupení v Bruselu zdvojnásobit, což by polskému premiérovi zajistilo na domácí scéně potřebnou jistotu
Nicolas Sarkozy Svaz pro lidové hnutí (UMP) by si měl notně polepšit a upevnit domácí pozici francouzského prezidenta ve světle ekonomické krize
Angela Merkelová Křesťanští demokraté (CDU) zřejmě několik křesel ztratí, přesto by měla německá kancléřka „velkokoaliční“ sociální demokraty nechat až za sebou
Gordon Brown O prohře labouristů nikdo nepochyboval, jasné pouze nebylo, jak velké ztráty utrpí a zda britský premiér tento neúspěch ustojí
Robert Fico Ve výrazný úspěch doufá i slovenský premiér, také vládnoucímu Směru přisuzují průzkumy jasné vítězství
Silvio Berlusconi Italský premiér doufá, že očekávaný úspěch Lidu svobody přehluší aféru s údajnou mladičkou milenkou a necudnými fotografiemi
Gordon Bajnai Nový maďarský premiér je vládnoucími socialisty pouze podporován a není členem strany, jejich očekávané fiasko se ale asi projeví i na pozici kabinetu
