Kolik by měl pacient platit za lůžko v nemocnici?
Nemocnice nemá fungovat jako hotel. Podle mě pokud pacient je schopný už jíst, tak může být doma. Ten posun od devadesátých let tady ale je. Hospitalizace se zkracuje, co to jen jde. Vy po mně chcete číslo, ale já ho prostě nevím.
Zatím se mluví o šedesáti korunách na den.
Šedesát... Já to prostě neumím říct ani řádově. Asi je to rozumné, ale týká se to třeba interny. Tady na emergency utratíme za pacienta denně i desetitisíce korun.
Kolik by se mělo platit za návštěvu praktického lékaře?
Ti praktičtí lékaři se samozřejmě zlobí. Třicet korun... Je to takový divný. Bavil jsem se o tom ale s Julínkem a ten říkal, že by klidně stačilo deset korun. Jde tam prostě o to, aby se zmapovalo, kolikrát praktický doktor ordinuje. Dnes to nikdo z nás neví. On je praktik a praktik. Třeba Honza Jelínek, který je místopředseda Sdružení praktických lékařů, je úplně super. Od něj mám pacienta třikrát za rok. On se o své pacienty umí postarat.
Pak jsou tu ale na druhou stranu notoricky známá jména doktorů, z razítek je už znám. A to jsou praktici, kteří k nám akorát přepošlou svého pacienta. Ani nevíme, jestli ho vyšetřil. Může fixlovat. Jde o zmapování situace, ne o to, že by to do zdravotnictví přineslo výrazné peníze.
Říkal jste, že jste se bavil s ministrem Julínkem. Děláte mu nějakého občasného poradce?
Ne, to bylo náhodné setkání. Svými názory se do reformy nezapojuju. Spíš mě trápí pražská záchranka a Lékařská služba první pomoci. Město na to doplácí dost milionů ročně, přitom záchranka jezdí za pacienty kvůli úplným banalitám. Záchranka v čele s panem Schwarzem, to je hrůza. V sanitce nejezdí doktor, tudíž záchranka musí pacienta převézt sem. A často ten pacient chce jen poradit. Pak se mi tu nešťastně omlouvá, že chtěl jen vědět, které léky má na tlak. Takže mu řeknu, co si má vzít za prášek, a odsud jede taxíkem domů. To je, co?
Měli by tedy povinně jezdit se záchrankou i lékaři?
Lékař je zase drahej...
Pořád je levnější než jeden zbytečný výjezd.
To jo. A záchranka si tím na pojišťovnu výjezd vykáže a má z toho peníze. Přitom záchranka u nás pacienta jen vyklopí. Je to taxislužba. A otrávení jsme z nich všichni. Typický příklad jsou opilci. Opilec se válí na ulici, záchranka ho naloží a místo na záchytku ho převeze sem. Tady ho složí, já přijdu, vyšetřím ho – respektive nevyšetřím, protože to vidím už z dálky – přijede další sanitka a odveze ho na záchytku. Přitom tam mohl jet rovnou. Každý den tu řešíme opilce! A proč? Protože kluci ze záchranky mají zákaz od Schwarze opilce vozit rovnou na záchytku. Pojišťovna by jim to totiž nezaplatila. A nevezou ho jako „opilého“, ale jako „intoxikovaného“.
| Celý rozhovor s Lukášem Pollertem o reformě zdravotnictví a radaru v Brdech si přečtěte v sobotním vydání deníku |
