* LN Jste jediný stát v eurozóně, který se odmítl podílet na evropské pomoci předluženému Řecku v celkové výši 110 miliard euro. Řekla jste dokonce, že nadměrně zadlužené země by měly být dohnány k bankrotu, a ne zachraňovány. Myslíte si, že si Řekové záchranu nezaslouží?
Tak ale otázka vůbec nezní. Jde o principy a hodnoty Evropy, členských zemí Evropské unie a eurozóny. Stejnou větu bych řekla, i kdyby se vztahovala na Slovenskou republiku. Stanovisko Slovenské republiky je v tomto jednoznačné: dodržujme Pakt stability a růstu (jde o ustanovení, podle kterého nemají mít země platící eurem vyšší schodek veřejných rozpočtů než tři procenta HDP a dlouhodobě vyšší dluhy než 60 procent HDP. Řecko tato pravidla porušuje a dokonce se díky tomu, že zatajilo jejich nedodržování, dostalo do eurozóny, pozn. red.) a trestejme ty, kteří se podílejí na porušování pravidel, odměňujme ty, kteří pravidla dodržují. Není to o Řecku a už vůbec ne o Řecích. Za situaci, kdy se jedna země ocitla de facto na pokraji státního bankrotu, nezodpovídají občané této země. Pod tento stav se podepsaly různé instituce, od vlády přes banky, ratingové agentury až po Evropskou komisi. Nesignalizovaly problém a dokonce několik let opakovaly informace, že je vše v pořádku, i když nebylo. Budu parafrázovat slova řeckého premiéra na evropském summitu, který konstatoval, že je prostě absurdní, že napřed banky profitovaly, když jim půjčovaly, a teď profitují znovu, když vracejí půjčky. Přitom zatím nejsou vytvořeny žádné evropské mechanismy regulace bank.
* LN Neměly by všechny země eurozóny projevit stejnou solidaritu?
Není pravda, že nejsme solidární. My solidární jsme. Už jen tím, že jsme souhlasili s účastí ve vytvoření záchranného mechanismu na udržení eura, evropského stabilizačního mechanismu, takzvaného eurovalu (jde o vytvoření záchranného fondu pro předlužené země v potížích ve výši 750 miliard eur, kde většinu z této částky garantují země eurozóny včetně Slovenska, pozn. red.). Bylo to těžké politické rozhodnutí. Přitom zároveň patříme k zemím, které si prožily život na okraji státního bankrotu na vlastní kůži. Včetně velmi krutých reforem, které jsme museli uskutečnit v letech 1999 až 2004. Ozdravení bankovního sektoru nás tehdy stálo 12 procent celkového HDP.
* LN Byla ve vládě nějaké diskuse, rozdílné názory před tím, než jste se rozhodli nedat půjčku Řecku? Přece jenom, předchozí vláda účast na půjčce přislíbila.
Bylo to stanovisko celé koalice, rozdílné názory nebyly. Hned po letošních volbách dostal parlament návrh na schválení půjčky Řecku a souhlas předchozí vládní strany Směr s půjčkou nebyl hlasováním v parlamentu potvrzen. Ze všech poslanců byl pro půjčku jen jeden jediný.
* LN Nebojíte se pomsty Bruselu? Nejmenovaný spolupracovník José Barrosa, šéfa Evropské komise, se nechal slyšet, že nemáte nejlepší rating v Komisi a že se vám bude špatně lobovat za unijní peníze pro nové členské státy.
Za prvé, my nelobujeme za peníze, to není normální procedura v Evropské unii. Nevěřím, že zodpovědný úředník si mohl dovolit vyslovit taková slova. Jestli si to dovolil, tak je v Evropské unii něco shnilého. Za druhé, Slovenská republika dala i před volbami jen podmínečný souhlas k půjčce Řecku. Půjčka Řecku je procedura nezakotvená ve smlouvě o Evropské unii. Proto musela být schválena národními parlamenty. Jde o dvoustranné smlouvy, ne součást mechanismů Evropské unie.
* LN Eurokomisař pro měnové záležitosti Olli Rehn prohlásil, že slovenské rozhodnutí je porušením závazku poskytnout finanční asistenci Řecku. Vy jste ho pak vyzvala k omluvě. Omluvil se vám?
Pan komisař později konstatoval, že měl být ve stanovisku objektivní a že nezohlednil slovenskou účast v eurovalu. Pokud jde o vyjadřování evropských komisařů, ti mají právo na stanovisko. Ale platí to, co se dohodlo i na posledním summitu šéfů členských států Evropské unie: Evropská komise a členské státy se k sobě mají chovat se vzájemným respektem.
* LN Vydání slovenských peněz v rámci eurovalu jste podmínili nejprve provedením reforem: v bankovním sektoru, na úrovni Evropské komise, Evropského statistického úřadu a ratingových agentur. Dojde k nim? Nebo šlo jen o to, jak se z účasti na eurovalu nepřímo vykroutit?
V Evropské unii se pokračuje v jednání a diskutují se návrhy pracovní skupiny pod vedením evropského prezidenta van Rompuye. Je třeba, aby se současný stav nedodržování podmínek Paktu stability, který porušila většina členských zemí Unie, už nikdy neopakoval. Přitom se došlo ke shodě i v několika věcech, které jsou součástí našich podmínek.
* LN Na kterých z nich se už evropští představitelé tedy shodli?
Jedna z našich podmínek byla opatření z hlediska kontroly rozpočtů jednotlivých členských zemí. To je ten takzvaný evropský semestr, na němž je shoda. Má dojít i ke kontrole skrytých deficitů v rámci rozpočtů. Mají se změnit indikátory měření deficitů. Má být také zohledněno to, co země reálně dělá, aby nastartovala svůj příští ekonomický růst a zda přichází s reformami. Kromě toho tu je dohoda o finančních sankcích vůči zemím, které nebudou dodržovat evropská pravidla. Pokud členským zemím unie není všechno jedno, tak musí být uplatněny sankce ne vůči Slovenské republice, ale vůči zemím, které nedodržují pravidla. Otázkou je, zda sankce budou schvalovány v národních parlamentech. Dokonce i řecký premiér zdůrazňuje potřebu automatických sankcí, aby potom jednotlivé země nebyly vystaveny politickým rizikům při schvalování. Zatím je v rámci současné platné evropské smlouvy dohodnuto, že sankce budou přijímány reverzním hlasováním. Tedy pokud někdo poruší pravidla a většina zemí nebude proti uplatnění sankcí, sankce budou schváleny. Zcela se shodujeme s Německem v tom, že země, které jsou v problémech, nemohou mít stejné hlasovací právo jako země, které se mají finančně skládat na řešení tohoto problému. Pro uplatnění politických sankcí, omezení hlasovacích práv zemí v problémech, je ale třeba změnit evropskou smlouvu. Otevřeným tématem zůstává, co udělat s bankovním sektorem. Stále více členských zemí chce, aby se banky finančně podílely na řešení podobných situací, jaká nastala v Řecku.
* LN Jste tedy pro automatické sankce a omezení hlasovacích práv zemí, které budou požadovat od Unie finanční pomoc?
Ano, jsme pro politické sankce, jsme pro omezení hlasovacích práv takových zemí.
* LN Mluvila jste o tom, že banky mají být více regulovány a nést část nákladů za jimi způsobené krize. Jak by to mělo fungovat?
Část evropských zemí se přiklání k názoru, že by mělo dojít k zdaňování transakcí na finančních trzích. Nebo že by došlo ke zdaňování bankovních operací v případě potížích v zemích, kde banky nezodpovědně rozhodly o snížení úroků nebo prodloužení splátek svým věřitelům. Variant je několik.
* LN Čemu vy dáváte přednost?
Bankovní daň je třeba řádně promyslet, může totiž zdražit produkty pro podnikatele, případně se mohou finanční trhy obrátit na jiné části světa. Pro nás je ale úplně jednoznačné, že pokud banky špatně odhadly situaci v zemi, svými rozhodnutími a půjčkami způsobí kolaps, tak by se měly podílet na jeho řešení.
* LN Kdo by to posuzoval?
O mechanismech se diskutuje. Uvažuje se o kontrole a také o dozoru nad ratingovými agenturami, a to i formou vytvoření jakési evropské ratingové agentury.
* LN Není absurdní snažit se vytvářet nějakou veřejnou evropskou ratingovou agenturu?
Jak je chcete jinak kontrolovat? Lze to jen tím, že vytvoříte prostor pro soutěž.
* LN Ve světě působí minimálně tři velké ratingové agentury a ty si konkurují.
Ale selhaly. Všechny.
* LN Existuje ale nějaký důvod pro to, aby neselhala i ta budoucí veřejná evropská ratingová agentura?
Když budeme takto pokračovat, tak jsme v rukou finančních trhů a soukromých ratingových agentur, které budou dál přivádět země do bankrotu. Banky se rozhodují na základě hodnocení ratingových agentur a ratingové agentury neupozornily na problémy v Řecku. Nesignalizovaly, že jde o rizikové podnikání.
* LN Mluvila jsem ale o tom, že vinny jsou nejen banky, ale i vlády a orgány Evropské unie.
Když vám najednou selže tolik institucí, je někde vážný systémový problém. Otázkou je, jak nastavit zásadní fungování Evropské unie tak, aby se to neopakovalo.
* LN Slovensko šetří stejně jako ostatní evropské vlády. Ale pokud jde o postoj k Řecku a snahu omezit v Evropské unii hlasovací práva předlužených zemí, zastáváte postoj, jaký vždy mělo Německo. A německá vláda vás za to ještě občas kritizuje. Nebojujete v Evropě bitvu za Německo?
Nebojujeme bitvu za Německo. Bojujeme za standardní hodnoty každodenní existence lidí. Myslím to vážně a není to fráze. Dnes už otázka nezní jaký stát a zda stát. Dnes zní otázka tak, jak zabezpečit základní spravedlivost fungování společnosti tak, abyste zachovali lidskou důstojnost na jedné straně a umožnili dostatečný prostor na rozvoj podnikání a podnikatelského ducha na druhé straně, protože to je motor společnosti. Švédům se to daří přes regulativy státu, Anglosasům se to daří v rámci vytvoření pravidel soutěže a posunutím státu do minimální role. Nakonec ale mají z hlediska efektivnosti stejné výsledky.
* LN Ve střední Evropě včetně Slovenska ale máme silný stát, vysoké daně, a ne tak štědré sociální zabezpečení jako ve Švédsku.
My na Slovensku ne. Máme 19procentní rovnou daň.
* LN Pokud ale připočítáme i různé odvody na zdravotní a sociální pojištění, jde dohromady o vysoké daně, ať už se nazývají jakkoliv.
Pokud to myslíte takto, tak ano. Víte, nejspravedlivější sociální zabezpečení je příjem z práce, který vám umožní žít důstojným způsobem života. Pokud to nahrazujeme různými dávkami a přerozdělováním mezi sebou, tak je to vždycky dočasné nebo částečné řešení. Nikoliv náhodou se ty dávky nazývají přídavky. Není to plnohodnotná náhrada příjmu.
* LN Ve vašem vládním prohlášení stojí, že vláda zavede takzvaný odvodový bonus, což prosazuje váš koaliční partner, strana Sloboda a solidarita. Jde vlastně o jednotnou sociální dávku pro každého ve výši 185 eur měsíčně. Zavedete ho?
V programovém vyhlášení vlády máme, že vyhodnotíme, zda je možné aplikovat tento model, a zavádět ho budeme za podmínek finanční neutrality a s ohledem na znevýhodněné sociální skupiny.
* LN Vy tam ale opravdu máte napsáno zavedeme.
Ano, já vám jen vysvětluji, co se tím myslí. Zavedeme ho, pokud to bude finančně neutrální a nebude to mít dopad na znevýhodněné sociální skupiny. Pokud to bude dopracované do této podoby. Zatím je situace odlišná.
* LN To znamená, že s tím nepočítáte?
Ne, to mě takto nechytejte za slovo. To není fér. Řešíme dopady ekonomické krize, máme osmiprocentní deficit, zavést v této situaci odvodový bonus pravděpodobně nesplní podmínku, že to bude finančně neutrální.
* LN Zároveň poměrně razantně zvyšujete daně. Chcete tak získat 770 milionů eur.
Co je razantní? Zvyšuje se DPH o jedno procento a není to částka výrazná. Pokud zrušení třiceti daňových výjimek, které byly v systému, považujete za razantní zvýšení daní, je to vaše interpretace. Když placení daní z odpisů berete jako výrazné zvýšení daní, tak prosím. Ale jde spíše o spravedlivé úpravy výjimek, které byly úplně neopodstatněné. Například neplacení sociálních odvodů z určitých typů smluv, ze kterých plyne jediný příjem. Proč by lidé pracující na takové smlouvy neměli platit důchodové pojištění a měli se na ně skládat ostatní zaměstnanci? Pokud jde o zvýšení spotřební daně, pokládám to za spravedlivější než zdanit práci. Solventnější skupiny mají i vyšší spotřebu.
* LN Vaše vláda má jedno specifikum. Je v ní kromě koaličních partnerů i ministr zahraničí Mikuláš Dzurinda, který je předsedou SDKÚ–DS, a je tak váš stranický nadřízený. Jako ministr zahraničí je ale váš vládní podřízený. V kterých situacích je šéf on a v kterých naopak vy?
Jsem premiérkou Slovenské republiky. Mám poslední slovo v rozhodnutích, která se týkají řízení tohoto státu, vyplývá to z mých kompetencí. Pokud jde o stranickou půdu, pan Dzurinda je předseda a já jsem místopředseda SDKÚ–DS. Poslední slovo v naší straně má ale prezidium SDKÚ–DS a tam máme oba stejný hlas.
* LN Chtěla jste se stát prezidentkou, teď jste premiérkou. Nezkusíte kandidaturu na prezidentský úřad za tři a půl roku znovu?
Víte, co chci zkusit? Přivést tuto zemi za čtyři roky k volbám. To je zatím všechno. Mám povinnosti jako premiérka na čtyři roky, a ne zrovna lehké. To je to, nad čím denně přemýšlím a čím řídím každé svoje rozhodnutí.
* LN Takže o tom neuvažujete?
Pro mě je to daleko, velmi daleko.
***
PREMIÉRKA SR Iveta Radičová (53) * Původní profesí je socioložka, specializovala se na sociální politiku. * V roce 1989 spoluzakládala hnutí Veřejnost proti násilí a slovenskou pobočku ODS. * Před čtyřmi lety vstoupila do SDKÚ–DS, nyní je místopředsedkyní strany. * V loňských prezidentských volbách na Slovensku byla ve druhém kole poražena Ivanem Gašparovičem. * Letos v červenci se stala slovenskou premiérkou.
Pokud banky špatně odhadly situaci v zemi, svými rozhodnutími a půjčkami způsobí kolaps, tak by se měly podílet na jeho řešení.
