Sobota 6. července 2024, Den upálení mistra Jana Husa
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Za trestání dětí má být pokuta

Česko

PRAHA Výchovný pohlavek potomkovi by se rodičům v budoucnu nemusel vyplatit.

Ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková chce totiž zákonem zakázat tělesné tresty vůči dětem. Za fyzické napadení by rodičům hrozila pokuta, nikoli však vězení. „Nemá cenu zavírat rodiče do vězení, když se mají starat o děti,“ zdůrazňuje ministryně Stehlíková. „Jde o samotné vědomí zákazu, ne o to někoho strašit,“ doplňuje.

Děti, které jsou často tělesně trestány, mohou podle Stehlíkové v dospělosti častěji týrat partnera nebo vlastní dítě.

„Děti by neměly být trestány vůbec. Zejména děti do jednoho roku věku. Bude se (připravovaný zákon) týkat především fyzického trestání, které negativně zasahuje do psychického rozvoje dítěte,“ vysvětluje ministryně Stehlíková.

Pokračování na straně 4

Za trestání dětí má být...

Dokončení ze strany 1

Zakázané by mělo být především systematické trestání dětí. „Mám na mysli ty případy, kdy rodiče svého potomka bijí preventivně. Tím se vytváří negativní napětí v rodině,“ řekla Stehlíková.

Podle ministryně jsou facky a pohlavky dětem naprosto neúčinné. „Dítě si to odbude a činí si dál tak, jak je mu libo,“ řekla. Podle ní si dítě nespojí trest se změnou chování. „Trestat děti by se mělo prostě jinak než fyzicky. Existují i pozitivní tresty. Například, že se dítěti zakáže televize nebo počítač.“

Dítě tak podle Stehlíkové trpí daleko více, než kdyby se trestalo fyzicky. Účinnost takzvaných pozitivních trestů je prý daleko vyšší než těch klasických. „Dokonce to vychází z průzkumů psychologů. Podle těchto průzkumů je účinnost fyzického trestání třikrát menší než u toho pozitivního,“ tvrdí ministryně.

Na návrhu zákazu se včera shodl vládní výbor pro práva dítěte, který další podnět předá Radě vlády pro lidská práva. Podle Džamily Stehlíkové je česká společnost k tělesným trestům až příliš tolerantní. Řada evropských zemí už podobný zákon přijala. Například Německo nebo Anglie. V Německu však zákon museli několikrát upravovat. Byl moc přísný a příliš zasahoval do práv rodiny. Za úplný zákaz se zasazuje především Rada Evropy. „Tento nový zákon by měl vypadat podobně jako antidiskriminační zákon. Účinek se dostaví ve změně chování ve společnosti,“ věří Stehlíková.

Autor: