WASHINGTON Na Borneu žijící žáby druhu Barbourula kalimantanensis patří k velmi vzácným živočichům. Vědci o jejich existenci vědí od konce sedmdesátých let, ale nevšimli si na nich ničeho mimořádného. Pak jim na třicet let zmizely z očí.
O znovuobjevení tvorů s plochou hlavou se zasloužila expedice vedená Davidem Bickfordem z Národní singapurské univerzity. Vědci měli šanci živočicha lépe prozkoumat, díky čemuž došli k šokujícímu objevu: žáby druhu Barbourula kalimantanensis nemají plíce. Jsou jedinými příslušníky žabí rodiny, u nichž se něco podobného zjistilo. O objevu vědci informovali v posledním čísle specializovaného čtrnáctideníku Current Biology.
Funkci plic u bornejských žab s plochou hlavou supluje kůže. Tou přijímají kyslík i jiní živočichové, ale vždy se příspěvek tohoto způsobu dýchání dá vyjádřit v řádu procent, hlavní práci vykonávají plíce. Ty u znovuobjevených žab zcela chybí. Fakt, že přesto dokážou přežít je výsledkem kombinace tří okolností: velikosti, teploty vod, které jsou jejich domovem, a rychlosti proudění.
Plíce - pro potápěče překážka
Žabky žijí v chladných potocích. Rychlost jejich toku zabezpečuje vysoké okysličení vody. Žába má díky malé velikosti příhodný poměr povrchu těla k hmotnosti, takže jí povrchové zásobení kyslíkem stačí. Studenokrevní živočichové jsou navíc obecně mnohem skromnější na dodávku energie a kyslíku než tvorové teplokrevní. Zůstává zodpovědět otázku, proč se žabky plic zbavily. Bickford a jeho kolegové se domnívají, že vzduchem nafouklé plíce překážely při potápění a bez nich byl pohyb snazší. Dokonalé přizpůsobení životu v rychle proudící vodě se ale žabkám může stát osudné. V oblasti, kde žijí, se nyní rozšiřuje těžba zlata. Vinou hrází a kanálů se toky rychle prohřívají. V takové vodě už Barbourula kalimantanensis přežít nedokáže.
