VATIKÁN Bezmála dva tisíce let uctívaný předpokládaný hrob svatého Pavla v Římě zřejmě skutečně uchovává jeho ostatky. Vyplývá to ze slov papeže Benedikta XVI., která pronesl v neděli u příležitosti nadcházejícího svátku Petra a Pavla a slavnostního zakončení roku, který katolická církev jednomu z apoštolů věnovala k údajnému dvoutisícímu výročí narození.
Papež oznámil, že analýza úlomků kostí z hrobu v římské bazilice svatého Pavla za Hradbami prokázala, že je zde pohřben člověk žijící v 1. nebo 2. století. „To, jak se zdá, potvrzuje jednohlasnou a nezpochybňovanou tradici, že jde o tělesné pozůstatky apoštola Pavla,“ prohlásil.
Úlomky byly pomocí sondy vyzvednuty z kamenného sarkofágu, který doposud nebyl nikdy otevřen a který věřící vždycky považovali za apoštolův hrob. Sarkofág je umístěn pod hlavním oltářem a mramorovým ciboriem, které zhotovil roku 1284 proslulý italský gotický umělec Arnolfo di Cambio.
Spolu s úlomky kostí byly ze sarkofágu vyzvednuty také zbytky purpurové, zlatem protkávané lněné látky, zbytky látky modré barvy a zrnka kadidla. Kosti byly s cílem prokázat jejich stáří podrobeny rozboru pomocí izotopu uhlíku 14.
Arcikněz baziliky kardinál Andrea Cordero Lanza di Montezemolo avizoval objev už minulý pátek, neboť archeologické práce zde probíhaly již delší dobu. Podnětem k jejich zahájení roku 2002 bylo zklamání poutníků, kteří přišli do Říma v jubilejní rok 2000, nad tím, že nemohou u hrobu uctít apoštolovu památku. Od roku 2006 pak návštěvníci baziliky mohli hrob spatřit otvorem pod hlavním oltářem. Hrob, ale i nejstarší podobizna Apoštol Pavel byl podle tradice v roce 67, kdy byli první křesťané vystaveni krutému pronásledování, sťat v Římě. Místu, kde se tak stalo, se říká Tři fontány, protože prý tam, kde jeho hlava odskočila, vytryskly tři prameny. Podle lidové tradice je jeho lebka uchovávána v bazilice svatého Jana na Lateránu a ostatní kosti v bazilice svatého Pavla za Hradbami. Tento chrám leží na okraji Říma.
Pavel se narodil ve městě Tarsos v Malé Asii jako Šavel (Saul). Dostalo se mu dobrého vzdělání a byl vychován v židovské víře. Při pronásledování křesťanů na cestě do Damašku byl prý náhle oslepen jasným světlem a uslyšel hlas: „Saule, proč mě pronásleduješ?“ Přijal pak křesťanskou víru a začal ji šířit. Je označován za „apoštola národů“, neboť je považován za autora většiny listů v Novém zákoně.
Oznámení výsledků rozboru kostí ze světcova údajného hrobu následovalo den poté, co vatikánský list Osservatore Romano oznámil objev fresky s jeho podobiznou. Na fresce, jež pochází ze 4. století, je klasické ikonografické vyobrazení svatého Pavla – štíhlá tvář muže s velkýma očima, svraštělým čelem a špičatou černou bradkou, umístěná v jasně žlutém kruhu. Pozadí je červené. Freska byla objevena 19. června v katakombě svaté Tekly v Římě.
Obrázek
Vatikán potvrdil objev hrobu svatého Pavla
Půdorys baziliky sv. Pavla za hradbami
Svatý Pavel z Tarsu (řečený Šavel) byl v roce 67 sťat v Římě
Bazilika sv. Pavla za hradbami je druhým největším chrámem v Římě po svatém Petru ve Vatikánu. Nový archeologický průzkum před třemi lety sice potvrdil existenci apoštolova hrobu, ale sarkofág s ostatky nebylo možno otevřít, protože hrozilo zřícení oltáře. Proto musela být do otvorů v horní desce sarkofágu spuštěna sonda, s jejíž pomocí byly vyzvednuty úlomky kostí, zbytky látek a kadidla. Průzkum kostí prokázal, že je zde pohřben člověk z 1. nebo 2. století.
Původní římskou baziliku sv. Pavla za hradbami vybudoval nad apoštolovým hrobem císař Konstantin; do nynější podoby byla přestavěna v roce 1854
Hlavní oltář vytvořil v roce 1284 italský gotický umělec Arnolfo di Cambio
K hrobce pod hlavním oltářem a mramorovým ciboriem vede důmyslný podzemní systém tunelů a chodeb
Podlaha původní baziliky zničené požárem v červenci 1823
Sarkofág z roku 390 má délku 2,4 metru, na horní desce jsou otvory sloužící kdysi k přímému kontaktu relikvie s oltářem, stěny sarkofágu mají tloušťku 25 cm
Na antickém sarkofágu je vytesaný nápis „Pavel Apoštol Mučedník“
