Silvestr v Rajce byl ale první od té doby, co se tato vesnice nebo možná městečko stalo slavným, když si tam pořídily nové domy nebo od místních koupily starší stovky Slováků. Počasí tu bylo na Silvestra stejné jako v Bratislavě, jak jinak, když obě místa dělí deset kilometrů -mráz, nikde ani špetka sněhu. Inu, zima v Dolních Uhrách už taková bývá.
„Umět maďarsky je samozřejmě lepší, ale není to problém, dá se tu vystačit i bez maďarštiny,“ uvádí jeden z „maďarských“ Slováků. „Do Bratislavy bych se nevrátila, je tu takový klid a do města (tedy hlavního slovenského města) to máte jen dvacet minut autem,“ pochvaluje si jedna z „bývalých“ Bratislavanek. Někdy už ani nejezdí nakupovat do Bratislavy, kvůli devalvaci forintu totiž začalo být v Maďarsku pro rajecké Slováky levněji než ve slovenském hlavním městě. Ale když chtějí, není problém si třeba nechat do maďarské Rajky přivézt nábytek z bratislavské IKEA. Bere se to totiž jako rozvoz v rámci města. Přesto se Rajka od Maďarska prvního ledna oddělila. Slovensko se stalo částí eurozóny, Maďarsko tam není a ještě tak nejméně šest sedm let nebude. Zatím je to pro Slováky v Rajce dobře. Vydělávají (pokud pracují v Bratislavě) už devět dní v eurech a účty platí ve forintech. Jsou vlastně takovými „zápaďáky“.
Ještě větší změnu znamenalo euro pro Slováky v Kittsee, asi dvoutisícovém rakouském městečku v severovýchodním cípu Burgenlandu, také pár kilometrů z Bratislavy. I tady už Slováci vlastní desítky domů a bytů. Teď mají s místními i společnou měnu, takže odpadl poslední velký rozdíl. Jediný zůstává v platech. „Chudí Slováci se sem ale nestěhují,“ říká jedna z místních Rakušanek. „My máme ty naše Slováky rádi. Jsou už jako my. Jsou euro.“
O autorovi| Luboš Palata, Redaktor LN
