Kateřina Brožová pověsila po roli v Někdo to rád horké pořádnou hereckou tvorbu na hřebík. Nyní se chce uplatnit po boku Jiřího Paroubka v politice.
Na naší politické scéně se už nesčíslněkrát objevili lidé, kteří byli z různých důvodů na svůj post vystřeleni příslušnou partají, aniž by měli sebemenší předpoklady či odbornost. Herečka Kateřina Brožová jako kandidátka sociálních demokratů do Poslanecké sněmovny žádnou výjimkou není, jenom je taková představa, vzhledem k tomu, jak se dosud prezentovala na veřejnosti jako umělkyně i soukromá osoba, vrcholně směšná. To, že v sobě Brožová náhle objevila „buňky pro politiku“, je nejspíš překvapení i pro ni samu.
Designovaná politička ještě před pár měsíci zaměstnávala bulvár hlavně svým soudním sporem s manželem Heleny Vondráčkové, který o ní prohlásil, že potopila muzikál Hello, Dolly! na Slovensku a urážlivě ji přirovnal k trabantu, zatímco svou ženu označil za mercedes. Brožová spor vyhrála a tak se zase podstatně méně šťavnatě psalo, jak moderuje plesy, jak se na Žofíně předvedla coby zpěvačka v podobě Marilyn Monroe a jakou róbu měla na sobě, když se stala tváří nového music baru, kde se bude hrát jazz i poker.
„Nejsem lovkyně milionářů“ Bulvár ji logicky sleduje na každém kroku a ona si na něj nepřestává stěžovat. Nikomu by sice nepřála, co si s ním užila, ale vcelku ochotně s ním odjakživa komunikuje. Bulvár byl u toho, když se vdávala za podnikatele Zdeňka Tomana a do detailu popisoval její šaty od Blanky Matragi, což by z dálky představovalo nadlidský výkon. Dotčeně se podivuje nad tím, že bývá označována za lovkyni milionářů, ale přitom se zpravidla vyskytuje ve společnosti mužů, jejichž hlavní kvalitou je naditá peněženka.
Se svou láskou k penězům se netají, ale nechce, aby se to o ní psalo. „Je zajímavé, že jsem nálepku zlatokopky dostala od bulváru zrovna já, která dřu jako kůň a taky si slušně vydělám,“ říká. Když je tak citlivá na otázku peněz, možná by se měla zamyslet nad tím, jakou práci si vybírá, protože intuitivně vyhledává tu, v níž je umělecká kvalita podružná, zato je zpravidla výborně placená. Život budoucí poslankyně je zkrátka velmi vzrušující.
Kateřina Brožová prostě pořádnou hereckou tvorbu už dávno pověsila na hřebík. Moderuje lukrativní akce, a pokud hraje, tak víceméně v bulvárních komediích na komerčních scénách a v televizních seriálech. Vcelku dobře se tam vyjímá, ale nic víc. To samé platí i pro její zpívání, které se snad dá označit za profesionální, ale je bez „chuti a zápachu“, zaměnitelná popová vata. Nedávno vydala již čtvrté cédéčko a hudební kritici ji nešetří. Miroslav Böhm na adresu poslední desky trefně poznamenal, že její závěrečná skladba Poslední ráj „opravdu není až tak špatná jako zbytek alba“ a drsně pokračuje, že ve svých nejlepších pasážích je „naprosto srovnatelná s horšími písničkami Heleny Vondráčkové“.
Tak jako jí vadí, že je kritizována za příchylnost k penězům, stejně tak není ráda, že je jako herečka otaxovaná coby „lehčí zboží“. „Nejsem žádná manekýna z mola, ale herečka, která miluje svoji profesi. A čím různorodější role hraji, tím jsem šťastnější. Několikrát se mi ale stalo, že jsem nedostala nějakou roli, protože jsem prý v očích lidí příliš atraktivní.“ Hezké lhaní do vlastní kapsy, ale směr své profesní dráhy vybrala sama. Možná mohla svůj styl najít v Hudebním divadle Karlín, kde před časem vytvořila několik rolí. Podat kvalitní výkon v hudebně-dramatickém žánru není jen tak a ona to dokázala - nejvíc jí seděla Sugar v Někdo to rád horké, které dodala koketnost i nadsázku. Jenže další role božská Renáta v muzikálovém přepisu filmu Anděl s ďáblem v těle byla už jen výprodejem té předchozí.
Hrála pak i v dalších karlínských inscenacích, v Noci na Karlštejně či muzikálu Jekyll a Hyde a také v Divadle Kalich a velkých produkcích (Bídníci, Miss Saigon). Jako muzikálová herečka se ale příliš nevyvíjí a také jí chybí pro žánr nezbytná „plnokrevnost“ a nejspíš i schopnost soustředit se jedním směrem. Být skutečnou muzikálovou hvězdou něco stojí, kombinovat tento závazek s desítkami výhodných kšeftů jednoduše není možné.
Svěží zjev z DAMU A přitom po absolvování DAMU byla Brožová svěžím zjevem, něžně působící blondýnkou, která se mohla dobře uplatnit v rolích naivek a zároveň bylo vidět, že může hrát i charakterní postavy.
Mezi její nejlepší role v Divadle na Vinohradech patřila Erna v Schnitzlerově dramatu Duše, krajina širá. Měla zůstat ve stálém angažmá v Divadle na Vinohradech, které opustila.
Domnívala se zřejmě, že ji svazuje, ale ono ji také drželo na určité úrovni.
Hrála klasický repertoár, zatímco dnes se pohybuje na bulvárních scénách typu Divadla Palace.
Postupně ze sebe vytvořila prototyp mondény a zpětně se diví, že je zaškatulkovaná a je podle tohoto vzoru obsazovaná v televizních seriálech - v Životě na zámku hrála osobu, která odvleče muže od rodiny, v Pojišťovně štěstí náročnou choť bankéře, které klade osud nástrahy, a v inscenaci Znásilněná potupenou krasavici, které nikdo nevěří.
Pokračování na straně 14
Zajatkyně svého zjevu?
Dokončení ze strany 13
Kateřina Brožová jako typ pro část mužské populace jistě splňuje představu sexy symbolu, je však půvabná chladnou neosobní, „modelkovskou“ krásou, která může působit i prázdně. Možná je zajatkyní svého zjevu, ale neudělala nic pro to, aby toto klišé prorazila, naopak ztotožňuje se s ním a pohodlně z něj těží. A zároveň ji celá ta povrchnost asi i vadí. V rozhovorech, které dává, vědomě živí představu, že je tvrdě pracující žena, která kvůli své kráse stále naráží na nepřízeň světa.
V poslední době k této charakteristice přibyla i dobrá katolička. „Je věřící, má tvář madony, touží po harmonické rodině a upřímném dlouhodobém vztahu. Manželství jí však za škodolibé asistence bulváru zkrachovalo a nové na obzoru, zdá se, není. Muži jí leží u nohou, ale ona se v první řadě považuje za tvrdě pracující matku samoživitelku,“ taková image, kterou vyrábějí dámské časopisy, ji zřejmě vyhovuje a nyní k ní přidala ještě zájem o politiku, v níž se pochopitelně hodlá zaobírat sociální problematikou a kulturou.
Politika je tak trochu divadlo Je pravda, že již dřív objížděla s lídrem ČSSD Jiřím Paroubkem volební mítinky a prohlašovala, že politika ji hodně zajímá, protože díky svým kontaktům vidí i do zákulisí. Je to prý svým způsobem divadlo, občas se zajímavými hereckými výkony. A největší bolestí politiky je korupce, arogance a čistě mocenské zájmy. „Tam, kde by měly v zájmu občanů nastoupit vstřícné jednání a snaha o dohodu, nejde o nic než o boj o moc a stranické půtky. Zájmy občanů jsou až někde vzadu. Z těchto důvodů mi je bližší sociálně zaměřený proud,“ říká.
To ovšem také tvrdila, že má hrozně ráda práci, kterou dělá, a nechce se jí vzdát. Politika je navíc pro otrlejší povahy, protože v ní panuje velká pragmatičnost, která jí jako umělkyni příliš nesedí. Při každých senátních volbách se tudíž diví, kolik kolegů se uchází o přízeň voličů. Tohle banální mudrování nikoho nevzrušilo ani nerozveselilo, ale když začalo jít do tuhého a Paroubek vyrukoval s hereččiným angažmá ve nadcházející volební kampani, Brožová ztratila nervy a začala doslova plácat, že politika je jejím velkým hobby, protože každou neděli sleduje diskusní pořad Václava Moravce a čte i politické stránky novin. I přes výroky o tom, jak soucítí s chudými a chce pomáhat, těžko uvěřit, že Brožovou do politické kariéry žene altruismus. Ale co ji vlastně žene? Touha po moci? To sotva, nejspíš nespokojenost s výsledky, jakých dosáhla v herecké profesi, ale to je hodně pochybná kvalifikace. Podle prohlášení jejích i šéfa sociálních demokratů by se měla starat o kulturu, jenže problém je v tom, že se léta pohybuje výhradně v showbyznysu. V době směšování hodnot to však asi sotva někoho vzruší.
Kateřina Brožová není zdaleka první zástupkyní hereckého stavu, která chce vstoupit do politiky, ale u podobných adeptů se předpokládá aspoň minimální aktivita a zájem. V poslední době hýbe nejenom světem divadla problematika financování kultury a grantových programů, a zatímco se mnozí kolegové Brožové v tomto směru razantně angažují, novopečená bojovnice za kulturu dosud na dané téma nepronesla ani slovo. Může-li koulařka a majitelka pekárny Helena Fibingerová rozhodovat o veřejnoprávní televizi, bude Kateřina Brožová jako odbornice na kulturu a média na svém místě.
***
Designovaná politička ještě před pár měsíci zaměstnávala bulvár hlavně svým soudním sporem s manželem Heleny Vondráčkové
