Návrh vychází z předchozích ujednání, na kterých se Rada pro zahraniční věci dohodla s ministry zahraničních věcí a obrany zemí EU. Účelem je urychlené poskytnutí Ukrajině dělostřeleckou munici, a to buď ze stávajících zásob, nebo prostřednictvím společným nákupů.
Na Ukrajinu už ze skladů české armády putovalo 7 482 kusů dělostřelecké munice ráže 152 mm, potvrdila pro iDNES.cz Simona Cigánková z ministerstva obrany. „V zásobách zůstává požadovaný počet pro potřeby armády,“ doplnila.
Výroba nové munice ale vázne. Problémem jsou podle předsedy Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiřího Hynka nedostatek materiálů potřebných k výrobě. „Abychom mohli vyrábět munici, musíme mít vstupy, tím myslím střelný prach, nitrocelulózu a celulózu jako takovou. Kdybych dnes chtěl začít vyrábět celulózu, musím začít sázet jižní borovice a bude trvat 25 let, než vyrostou,“ řekl Hynek v rozhovoru pro Radiožurnál.
Granáty pro Ukrajinu. Výroba dělostřelecké munice ráže 155 mm v americkém Scrantonu (1. února 2023)
Problémy s výrobou potvrdil pro iDNES.cz také ředitel zbrojovky STV Group David Hác. Právě jím řízený závod je jediným tuzemským výrobcem velkorážní munice. „Samozřejmě s výrobou je problém. V únoru loňského roku byla americká produkce 14 tisíc kusů 155 mm munice měsíčně, do konce roku 2023 by se to mělo navýšit na 40 tisíc a během příštího roku pak na minimálně 90 tisíc kusů měsíčně,“ řekl k problematice šéf STV Group a dodal i počty, které Ukrajina požaduje.
„V březnu Ukrajina žádala o dodávky čtvrt milionu kusů měsíčně,“ vysvětlil velký rozdíl mezi spotřebou a výrobou.
Standardizovaná munice není standardizovaná
Válka na Ukrajině podle Háce odhalila i nečekaný problém v armádách NATO. Členské země měly používat standardizovanou munici, aby ji mezi sebou v případě potřeby mohly sdílet a zaměňovat.
Dělostřelci při přípravě munice do samohybných houfnic Dana
„To znamená, že pokud tato munice splňuje určité parametry, měla by být zaměnitelná mezi jednotlivými dělostřeleckými systémy, ať to je americká houfnice M777, německá PzH 2000, francouzský Caesar, nebo polský Krab. Ukrajinský konflikt ukázal, že to není pravda, protože každá země má svůj systém, ale některé jsou ještě speciálně upravené na přání jednotlivých armád,“ řekl Hác.
Evropskou iniciativu na podporu výroby i společné nákupy vítá. Aby ale fungovala, je podle něj potřeba uzavřít dlouhodobé kontrakty s výrobci. „Poptávka po velkorážové munici prochází určitými cykly. Není překvapením, že v současné době značně převyšuje výrobní schopnosti. Investice do navýšení kapacit se tak jeví jako logický krok, ale výrobci si nemohou dovolit bezhlavě investovat kvůli momentální potřebě,“ upozornil.
Grad v akci. Ukrajinské dělostřelectvo na pomezí Charkovské a Luhanské oblasti (3. listopadu 2022)
„Kromě samotné přímé dotační podpory na posílení výroby je stejně tak důležité dojednat se státy dlouhodobější kontrakty na dodávku munice, aby se jednalo o udržitelný provoz. Na Ukrajinu dodáváme již od prvních okamžiků války. Ukrajinské straně dodáváme nejen munici a střelivo, ale rovněž vozidla BVP, tanky a houfnice. Zatím bez jakékoli dotace jsme za poslední rok investovali řádově vyšší stovky milionů korun do navýšení výrobních kapacit a další investice připravujeme,“ shrnuje Hác.
Problémy se zásobováním, který zmiňoval Hynek, Hác potvrdil. „My používáme bavlněný linters a největší producenti bavlny jsou Rusko, bývalé státy Sovětského svazu a Čína,“ řekl a dodal, že problémem je i nedostatek zkušených pracovních sil, kdy výroba a naučení se výrobním postupům není otázkou pár měsíců, jde o složité postupy, které se vyvíjí řadu let.
Nedostatek velkorážní munice, včetně tankové potvrdil při své nedávné návštěvě Ukrajiny i prezident Petr Pavel. „Spojenci posílají leopardy nebo abramsy. Ukrajinci je ihned nasadí do bojů, po pár dnech je ale musí stáhnout zpátky, protože nemají náboje. Z této účinné techniky se pak stává skladová technika,“ řekl prezident.
30. dubna 2023 |
