Mluvčí Radka Pistoriusová tvrdí, že České dráhy vytvořily počítačový komiks Pepa z depa proto, aby dětský hrdina poznal zákulisí železnice. To zní bizarně až konspiračně. Zákulisí železnice čiší přece na každého, kdo „nejekologičtější způsob dopravy“ alespoň občas použije.
Sedneme-li do místního spoje, na lokálku, ve vagonu na nás civí portrét Vladimíra Remka či jiná reklama KSČM. Jistě, i státní dráhy se pohybují v tržním hospodářství a peníze nesmrdí.
Zeptáme-li se kousek za Prahou průvodčího, proč není na záchodě toaletní papír, odpoví, že ve výchozí stanici tam ještě byl. Tohle neuhlídáme, dává si hned sám rozhřešení.
Proč má přecpaný budějovický rychlík na trase přes Zdice a Písek jen dva vagony? Protože to tak prostě je. Tohle je zákulisí podniku zvaného České dráhy.
Dovídáme-li se o zakázce Českých drah předražené o osm set milionů, měli bychom zastříhat ušima. Má vůbec smysl skuhrat na Pepu z depa za dvě stě tisíc, na chybějící toaletní papír za dvacet, když tu lítá skoro miliarda? Jízdné na železnici vyjde dráž než autobus i auto. Přesto dráhu používají „socky“, romantici a konzervativci. A právě konzervativní ODS by k těm stamilionům měla říci svoje. Ale možná je to pro ni jen zákulisí Českých drah.
