NATO se rozhodlo bombardovat území srbsko-černohorské Jugoslávie kvůli událostem v Kosovu v březnu 1999. Česko, Polsko a Maďarsko do aliance vstoupilo pouze několik dní předtím 12. března.
Zeman ČTK řekl, že na tehdejší rozhodování české vlády vzpomíná velmi nerad. Poukázal na to, že Česká republika byla poslední zemí, která souhlas s bombardováním vyslovila. „A to ještě z toho důvodu, že jsme byli v NATO tři neděle a nebylo by asi úplně normální, kdybychom hned jako nováček a jako jediná země vetovali toto rozhodnutí,“ řekl prezident.
Trump měl vytknout hlavám baltských států válku v Jugoslávii. Spletl si je s Balkánci |
Připomněl, že Česko se snažilo v alianci hledat spojence, ale neúspěšně. Až později ho podpořilo Řecko. „Ale mohu vám říci, že s určitým odstupem to považuji za chybu a že se domnívám, že to byl akt určité mocenské arogance,“ řekl k bombardování, pro které se vžilo označení „humanitární“. Zeman zároveň poznamenal, že bombardování Afghánistánu spojenci za chybu nepovažuje.
Cílem alianční operace Spojená síla v Jugoslávii bylo ukončit aktivity jugoslávských ozbrojených sil v tehdejší provincii Kosovo. Nálety trvaly 78 dnů, poté se srbské jednotky z Kosova stáhly. Podle organizace Human Rights Watch si bombardování vyžádalo kolem 500 civilních obětí.
Posílení mise v Afghánistánu by prezident podpořil
Zeman by podpořil posílení mise Severoatlantické aliance v Afghánistánu. Kritizoval také mírové rozhovory s afghánským hnutím Tálibán, přirovnal je k politice appeasementu, kdy mocnosti před druhou světovou válkou ustupovaly nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi.
„Nechci říkat žádné konkrétní číslo, ale posílit alianční přítomnost v Afghánistánu určitě ano,“ řekl Zeman. Vyjádřil pochybnosti o bojeschopnosti afghánské armády, která se potýká s dezercemi. „Ale to neznamená, že je necháme na pospas Tálibánu,“ řekl prezident.
Summit prezidentů. Zeman je pro jednotné NATO, obhajoval také misi v Afghánistánu |
„Snažme se nejenom zvýšit alianční přítomnost, ale také více disciplinovat afghánskou armádu,“ uvedl. Lehkomyslný odchod z Afghánistánu by podle něj mohl vést k lynčování afghánských představitelů.
Kritizoval i mírová jednání s Tálibánem. „V Kataru, nebo bůh ví kde, dochází k vyjednávání s Tálibánem, a to za zády afghánské vlády, což nám Čechům tak trochu připomíná mnichovskou dohodu. A protože tu je únava z dlouhé války z Afghánistánu, tak zde existuje iluze, ale opravdu jenom iluze, že Tálibán bude hodný. Tálibán nebude hodný,“ řekl.
Jednání přirovnal k politice ustupování Hitlerovi před druhou světovou válkou. „Dnes bohužel zažíváme politiku appeasementu. Ne tedy usmiřování se s Hitlerem, ale usmiřování se s Tálibánem, což vyjde tak zhruba nastejno,“ řekl Zeman. „Myslím si, že se můžeme velice rychle zklamat,“ dodal.
„Jestli dojde k dohodě s Tálibánem, ovládne opět celé území Afghánistánu a vytvoří z něho stejnou teroristickou základnu jako byla před rokem 2001. S tím jediným rozdílem, že už tam nebude (někdejší vůdce teroristické sítě Al-Káida) Usáma bin Ládin,“ uvedl Zeman.
‚NATO poskytuje Česku pocit bezpečí‘
Hlavním přínosem členství v Severoatlantické alianci je podle Zemana pro Česko pocit bezpečí. Za jedinou hrozbu pro alianci označil mezinárodní terorismus. Rusko ani Čínu nevnímá jako nepřátele NATO, kybernetické hrozby má za nafouknutou bublinu.
Zeman by povinnost vydávat dvě procenta HDP na obranu nenařizoval zákonem. Většina českých politiků má podle něj vůli této hranice dosáhnout.
„Hlavně pocit bezpečí. Protože v dnešním neklidném světě je vždy dobré, když jsme začleněni jednak do Evropské unie, což je víceméně ekonomická aliance, tak do vojenské aliance, jako je NATO,“ řekl Zeman na dotaz, co považuje za hlavní přínos českého členství v NATO.
Od útoků na New York a Washington 11. září 2001 je podle Zemana zřejmé, že hlavním, ne-li jediným nepřítelem NATO je mezinárodní terorismus. Další světové velmoci, Rusko a Čínu, český prezident za hrozby nepovažuje. „Protože ti, kdo jsou označováni za nepřátele, jsou ve skutečnosti konkurenty. A mezi konkurentem a nepřítelem je přece jenom jistý rozdíl. Pokud bychom tento rozdíl neuznávali, tak se vracíme do doby studené války,“ řekl prezident.
Kybernetické hrozby považuje Zeman za nafouknutou bublinu. „Nechci samozřejmě podceňovat kybernetické hrozby, ale uvědomte si, že ty dosavadní útoky hackerů byly spíše komické než vážné,“ řekl. Připomněl, že v Česku hackeři napadli e-mailový účet tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) nebo servery ministerstva zahraničí. „Bylo to zajímavé počtení, v jednom případě dokonce velmi erotický text, který jste možná četli, ale nic vážného,“ řekl Zeman.
