Miloš Zeman včera v televizním rozhovoru uvedl tři důvody, proč by měla vojenská mise v Afghánistánu mít i podporu opoziční ČSSD.
Je dost dobře možné, že jeho nehledané výrazy budou mít na chování sociálních demokratů nějaký vliv. Jako bývalému předsedovi a spolustraníkovi mu sociální demokraté naslouchají, a nejen to, slovník, který volí, je jim srozumitelný. Ještě máme naději.
Volání po kontinuitě v zahraniční politice je racionální, logické a všeobecně přijímané, ale nikoli tím, kdo se orientuje jen a pouze podle průzkumů veřejného mínění. Zahraniční politiku Lidového domu patrně nic jiného neřídí, jak jinak si vysvětlovat skutečnost, že bezprostředně po „vítězném“ hlasování o vojenské misi v Afghánistánu si ČSSD na internet vyvěsila průzkum, který „potvrzuje“ správnost jejího počínání. Průzkumy schvalující mnichovskou dohodu z pohledu Francouzů či Britů nemáme jen proto, že se tehdy v Evropě nedělaly.
Miloš Zeman není ideálem politika, reprezentuje však takové, kteří si názor vytvoří a podrží bez ohledu na momentální nálady. Zároveň nemá problém s uskutečňováním nepopulárních opatření.
Ke cvičeným opicím v roli politiků plnících „přání“ lidu podle manipulujících otázek průzkumů jsme ještě nedošli. Ale ČSSD má mocně nakročeno.
