ISLÁMÁBÁD/PRAHA Místo aby řešil kritickou situaci na domácí půdě, vyrazil na plánovanou cestu do Evropy. Prezident Asif Alí Zardárí je v Pákistánu velmi neoblíbený a jeho přístup k řešení ničivých povodní mu na popularitě příliš nepřidává, spíše naopak.
„Proč se Zardárí vydal na návštěvy Francie a Británie, když jeho vlastní lidi jsou nešťastní a v šoku?“ ptal se podle AFP Murad Chán z jedné nejpostiženějších vesnic na severozápadě země. „Čelíme příšerné situaci a prezident by neměl opouštět zemi,“ dodal.
Zardárí se v pondělí sešel s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym. Včera měl v plánu navštívit zámek ze 16. století, který Zardárího rodina vlastní v Normandii. Poté se přesunul do Británie, kde ho čeká choulostivá schůzka s premiérem Davidem Cameronem. Vzájemné pákistánsko-britské vztahy jsou v těchto dnech napjaté kvůli Cameronovým výrokům na adresu Pákistánu. Ministerský předseda mimo jiné prohlásil, že Islámábád podporuje vývoz terorismu, zatímco předstírá, že usiluje o stabilitu v zemi. Tvrzení vyvolala bouřlivé demonstrace v pákistánském Karáčí spojené s pálením fotek Camerona.
Zardárího rozhodnutí vydat se do Evropy stůj co stůj však vyvolalo kritiku i v samotné Británii. Jak informoval britský The Daily Mail. Dvojice politiků pákistánského původu, kteří jsou členy opoziční Labouristické strany, se měli v Londýně se Zardárím setkat. Schůzku ale nakonec zrušili. „Hlavním tématem je teď obří přírodní katastrofa, při které umírá mnoho lidí. Nezáleží na tom, co by mohl nebo nemohl udělat, ale měl by být na místě a snažit se podpořit lidi. A ne se potulovat po Británii a Francii,“ poznamenal na adresu prezidenta labourista Chalid Mahmúd, který rovněž kritizoval Cameronovy výroky. Ty by podle něj a jeho kolegy lorda Ahmeda měly být dalším důvodem, proč by Zardárí neměl do Británie vůbec jezdit.
Hladoví 1,8 milionu lidí Pákistán v těchto dnech sužují nejhorší záplavy za posledních 80. let. Podle organizace UNICEF byly ničivým živlem zasaženy na tři miliony lidí. Počty mrtvých se podle posledních agenturních zpráv pohybují okolo 1500. Situace je o to kritičtější, že se odehrává v zemi, která je vysílená vleklými boji s islámskými radikály a kde se řada lidí potýká s chudobou.
Jedním z největších problémů je distribuce pomoci postiženým obyvatelům. Povodeň strhla mosty, silnice a přístupové cesty. Tisíce lidí tak zůstávají na nedostupných místech.
I když do Pákistánu přijely humanitární organizace z celého světa, není v jejich silách pomáhat v takovém rozsahu, jak by bylo zapotřebí. Pro představu: OSN předpokládá, že do konce týdne bude schopna poskytnout potraviny 250 tisícům Pákistánců, jenže jídlo teď potřebuje nejméně 1,8 milionu obyvatel. Nedostatek je také pitné vody, léků a stanů pro ty, kdo přišli o střechu nad hlavou. V zaplavených oblastech se navíc šíří nemoci.
Příznivá není ani předpověď počasí. Podle meteorologů hrozí silné deště na mnoha místech Pákistánu až do poloviny září.
