BERLÍN Ke Geschonneckovým nejznámějším filmům patří Jakub lhář režiséra Franka Beyera z roku 1974, který byl jako jediný snímek východoněmecké filmové společnosti Defa nominován na Oscara. Titulní roli v tomto filmu ztvárnil Vlastimil Brodský.
Geschonneck se výrazně podílel na produkci studií Defa. Ve filmu, v televizi i na divadelních prknech ztvárnil více než stovku postav.
Naposledy se postavil před kameru v roce 1995 v tragikomedii Matulla & Busch, kterou režíroval jeho syn Matti. Byl několikrát vyznamenán východoněmeckou Národní cenou.
Geschonneck se narodil v někdejším východním Prusku, po uchopení moci nacisty tento mladý komunista v roce 1933 uprchl do Sovětského svazu. Poté, co byl ze země, v níž hledal útočiště, vypovězen, padl v roce 1939 v Praze do léčky gestapa. Prošel třemi koncentračními tábory a několik dnů před koncem války přežil potopení lodi Cap Arcona s více než 4000 vězni z největšího koncentračního tábora na německém území v Neuengammenu u Hamburku, evakuovaného s ohledem na postup spojenců do německého vnitrozemí. Cap Arcona šla ke dnu v Lübeckém zálivu po náletu britských letadel, jejichž posádky ji osudně bombardovaly v domnění, že má přepravit do Norska prchající jednotky SS.
Podle skutečných událostí vytvořil režisér Lothar Bellag v roce 1982 film Muž z lodi Cap Arcona. Ta se stala poslední stanicí pochodu smrti tisíců evakuovaných vězňů. Geschonneck v něm ztvárnil hlavní roli.
Geschonneck bude pohřben na berlínském hřbitově Dorotheenstadtfriedhof, který je tradičním místem posledního odpočinku umělců. Herec si tam ještě za svého života nechal rezervovat místo vedle hrobu Bertolta Brechta a jeho ženy Helene Weigelové.
