Při srovnání s ostatními evropskými zeměmi jsme na tom neslavně. „Ve zbytku Evropy je toto číslo výrazně nižší,“ potvrzuje ředitel tuzemských hasičů Miroslav Štěpán. Češi podle něj zakládají požáry nejčastěji kvůli pojišťovacím podvodům, konkurenčnímu boji nebo proto, aby si vyřídili účty.
Odloženo, ale uvidíme Alarmující výsledky má „na svědomí“ i fakt, že policisté si s celou sérií útoků nedokážou poradit. Vítkovský případ, kdy vyšetřovatelé dokázali ukázat na pachatele, je ojedinělou výjimkou.
Další případy, kdy se domy obývané Romy ocitly náhle v plamenech, na své viníky teprve čekají. Kriminalisté ve středočeských Zdibech například nedostihli žháře, kteří podpálili rodinné sídlo tamější romské rodiny. K útoku došlo pouhý měsíc po vítkovské tragédii, na sklonku loňského roku však strážci zákona věc odložili. „Procesně jsme to ukončili. Pokud se však ukážou nové skutečnosti, můžeme to vždy otevřít,“ informoval tehdy policejní mluvčí Zdeněk Chalupa.
S více než rok starými případy žhářství naopak stále bojují vyšetřovatelé v Moravském Berouně. Útočníci se tam loni v lednu pokusili nad ránem za pomoci zápalných lahví zničit byt romské rodiny. Hořlavina ale naštěstí uvázla v okenním parapetu a náhodný chodec ji ještě před vznícením stihl sám uhasit. Kriminalisté se zprvu domnívali, že za útokem stála stejná partička jako ve Vítkově. Dosud se jim ale přímou souvislost nepodařilo prokázat.
