Byl život stvořen, nebo se vyvinul spontánně? A pokud se vyvinul spontánně, tak jen na Zemi, nebo i jinde? Pochází Petr Hájek z opice, nebo ne? A pokud ano, mohl se vyvinout i na jiných planetách? To jsou základní otázky po smyslu života, lidské existence či alespoň existence Petra Hájka. Zabývají se jimi lidé po celé Zemi či alespoň v Praze. Už desítky let čekáme na zprávu, která potvrdí, že život na Zemi není sám. Tak když ta zpráva dorazí, proč nevidíme jásající či strnulé davy?
Včerejšek přinesl informaci, že stopy života, nalezené před 13 lety v meteoritu původem z Marsu, jsou skutečně biologické. Že podle amerických vědců nevznikly geologickým či chemickým procesem, ale jako produkt dávného života mimozemských bakterií.
Člověk, který viděl pár hollywoodských trháků typu Kontakt, by měl zastříhat ušima. Vždyť jsme právě slyšeli tu zprávu. Očekával by, že vědci osloví lidstvo apelem na vesmírnou jednotu, pravdu a lásku. Že americký prezident promluví k národu i člověčenstvu. Že fundamentalisté všech odstínů začnou protestovat: Vždyť ta zpráva znamená, že život může prosperovat i bez Kristovy spásy! Že relativisté hned namítnou: Vždyť to naopak znamená, že my lidé můžeme prosperovat i bez spásy, kterou si nárokují někde v galaxii M31 v Andromedě! Tak proč ten klid?
Ve filmu Kontakt změní poselství mimozemské inteligence celý chod Země. Celé lidstvo složí energii, peníze i um na stavbu kosmického stroje. V realitě nezmění zpráva o bakteriích z Marsu skoro nic. Stále čekáme na definitivní potvrzení, že je to pravda. V realitě ovšem nejde o to, co zpráva přináší, ale kdy to přináší. A odpověď je strohá: když NASA potřebuje peníze. Pátrání, jež pohne rozpočtem Příběh meteoritu ALH 84001 ukazuje, co všechno jsme my pozemšťané schopni z kusu kamene vypátrat. Víme, že hornina vznikla před 4,5 miliardy let na Marsu. O miliardu let později byla vystavena působení vody. Před 16 miliony let ji dopad asteroidu vymrštil z povrchu Marsu do kosmu. Před 13 tisíci lety přistála v Antarktidě. Před 25 lety ji tam našli američtí vědci. Před 13 lety oznámili objev produktů bakterií. A teď, když se na vzorek podívali elektronovým mikroskopem, objev života potvrdili.
Ale dobereme se z těch detailů závěru? Ne. Stále není jednoznačné, zda jsme se setkali s pozůstatky mimozemského života, nebo jde jen o naše přání, zní obecný hlas vědců. Právě proto ty vědecké objevy generují potřebu peněz.
Pátrání po životě je téma, které pohne rozpočtem světové supervelmoci i prodejem světového magazínu. Když byl v roce 1995 – sedm let po zjištění – potvrzen objev první planety mimo sluneční soustavu, německý Spiegel z toho udělal titulní stranu: „Objev při hledání života v kosmu“. Když byly objeveny fosilie v ALH 84001, prezident Clinton k tomu pronesl řeč: „Kámen 84001 k nám hovoří přes miliardy let a miliony mil. Mluví o možnosti života... Je to další ospravedlnění amerického kosmického programu a naší podpory pro něj.“
Už 14 let víme, že naše sluneční soustava není unikátní. Smiřujeme se s představou, že unikátní nemusí být celý náš vesmír. Kdy přijmeme myšlenku, že unikátní není ani život na Zemi? Až nám to sdělí titulní strana nějakého magazínu.
O autorovi| ZBYNĚK PETRÁČEK komentátor LN
