Proč se vůbec bavíme o Sazce? Plní přece všechny své ukazatele (rozumějte: plánované ukazatele socialistického rozvoje). Dokonce překračuje plán. Nikomu nic nedluží, naopak banky dluží jí. Včera na tom budeme lépe než zítra. A tak dále...
Aleš Hušák byl vždycky schopným technologem moci, umí vytvářet příběhy a zástupné problémy. Proto se také v čele Sazky udržel tak dlouho. Vždycky ukáže na někoho, kdo za to může, nikdy za to nemůže on. Novým třídním nepřítelem, díky němuž český sport klekl na kolena, je sedmihlavá saň v podobě ministra Kalouska, který nechce vysázet Sazce ani organizačním strukturám na stůl peníze, další dračí hlavou je ministr Dobeš, který se vměšuje do cizích záležitostí, a v neposlední řadě zákeřný imperialista Radovan Vítek, kterému jde jen o nepřátelské převzetí.
A další a další diverzanti, kteří se jen snaží rozbít fungující stranickou strukturu a zničit společně vybudovanou poctivou práci.
Proč členové ČSTV a další akcionáři Sazky stále ochotně poslouchají tuto propagandu? Ze stejného důvodu jako před rokem ’89. Metoda cukru a biče funguje dokonale. Kdo nejde s námi, jde proti nám a bude zastrašován.
Kdo jde s námi, bude odměněn. Je smutné, že si Hušák dosud nevšiml, že se doba změnila. A že zlí imperialisté mu brzy rozbijí jeho sny.
