Virovým zánětem jater, hepatitidou neboli žloutenkou typu A, onemocnělo v Česku od začátku roku 113 lidí, ale ve většině regionů se objevují jen sporadické případy. Nikde zatím nebyla taková lokální epidemie, jako je právě teď v Ostravě.
„V našem kraji letos onemocnělo celkem 45 lidí, dva z nich se nakazili v cizině. Jen za poslední dva týdny však onemocnělo přes dvacet lidí a všichni se nakazili v Ostravě,“ uvedla ředitelka protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje Irena Martinková.
Většina nemocných jsou děti z ostravské části Přívoz, kde žijí početné rodiny v soukromých ubytovnách či malých nájemních bytech. Pacienti s potvrzenou infekcí leží v nemocnici, obvykle týden, ale při těžším průběhu téměř měsíc. Ve Fakultní nemocnici Ostrava jich v pátek bylo 11, poslední přibyl odpoledne.
„Většinou hospitalizujeme menší děti, které na rozdíl od dospělých nemoc ještě neprodělaly a nebyly očkované, proto nemají ochranné protilátky,“ řekla primářka Kliniky infekčního lékařství Fakultní nemocnice Ostrava Lenka Petroušová.
S infekcí se do péče lékařů často dostávají sourozenci. Někdy až dětí z jedné rodiny současně. Nemocnice nyní nahrazuje roli praktických lékařů pro děti a dorost. Řada dětí ze sociálně slabších rodin totiž nemá svého pediatra.„Vyšetřujeme pacienty, kteří přišli do kontaktu s nakaženými, a pokud zjistíme, že jsou také nemocní, léčíme je. Pokud nejsou nakažení a nemají protilátky očkujeme je,“ dodává Petroušová.
Krajská hygienická stanice už nařídila protiepidemická opatření téměř čtyřem stům lidí, kteří byli s nakaženými v kontaktu, včetně třech školních zařízení a jedné ubytovny. Ministerstvo zdravotnictví na žádost hygieniků zajistilo a hradí očkovací látky lidem, kteří byli v epidemiologicky významném kontaktu s nemocnými, ale od posledního setkání neuplynula delší doba než deset dní.
V malých bytech žijí početné rodiny
S rodinami, v nichž se nákaza šíří, s hygieniky i krajským úřadem, který zajistil dezinfekční prostředky, spolupracuje společnost Vzájemné soužití. „Úřadům poskytujeme informace o počtu obyvatel i návštěvníků domácností, ve kterých se vyskytla žloutenka, případně o jejich kontaktech. Lidem nosíme dezinfekční prostředky a vysvětlujeme, jak je mají používat,“ uvedl ředitel společnosti Sri Kumar Vishwanathan.
Podle něj je problém v tom, že v malých bytech nebo na ubytovnách žije hodně lidí. „Víme, které lokality se to týká, ale nechceme ji zveřejňovat, abychom chránili její obyvatele. Vlastníci bytů zneužívají jejich chudoby a pronajímají malé byty velkému počtu lidí. Už neplatí žádný zákon, který by to omezoval. Ve dvoupokojovém bytě tak žijí třeba dvě početné rodiny. Proto se tam nemoc snadno šíří,“ podotkl Vishwanathan.
Tolik nemocných v jenom místě jako teď nepamatují ostravští lékaři a hygienici už nejméně deset let. Právě proto upozornili na šíření žloutenky typu A ve městě a doporučují lidem, aby se chránili očkováním a dodržovali hygienické zásady.
„Je důležité myslet na zvýšenou hygienu rukou – na časté mytí, zejména po použití toalety či po návratu domů. Když není k dispozici voda, lidé by měli mít u sebe a používat alkoholovou dezinfekci,“ řekla epidemioložka Irena Martinková.
Lidem, kteří nemoc dosud neprodělali a nejsou tak proti ní chránění, infektologové doporučují očkování. Vakcína stojí kolem 1 500 korun, vhodné jsou dvě dávky. Ale už po první vznikají protilátky, které člověka ochrání.
„Zájemci se mohou nechat naočkovat praktickým lékařem nebo v očkovacích centrech. Vakcínu si hradí, ale mohou získat příspěvky od zdravotních pojišťoven. „Stačí jedna dávka, která člověka ochrání. Po roce se doporučuje přeočkování, aby protilátky dlouho vydržely,“ popisuje primářka Petroušová.
Riziko nákazy je podle ní v létě ještě vyšší než jindy. „Kontakty mezi lidmi jsou v tomto období těsnější. Častěji se shromažďují, bude se konat řada festivalů... Onemocnět může kdokoliv, kdo není očkován nebo v minulosti tuto nemoc neprodělal,“ vysvětlila primářka.
Žloutenka typu A je podle ní riziková hlavně pro seniory a pacienty s onemocněním jater. Přenáší se kontaktem při nedostatečné hygieně a projevuje se zažívacími potížemi, zvracením, průjmy a zežloutnutím bělma, eventuálně kůže.
Nakazit se lze i dalšími typy žloutenek, zejména B, C a E. V celém světě hepatitidy zabijí každý rok okolo 1,4 milionu lidí. V Evropě představuje žloutenka sedmou nejčastější příčinu smrti.
Ani léčba nemoci není levná. Například Česká průmyslová zdravotní pojišťovna vynaložila jen za rok 2022 téměř 140 milionů korun na léčbu 979 pojištěnců s diagnózou virové hepatitidy. Nejnákladnější je léčba pacientů se žloutenkou typu C, která se nepřenáší špinavýma rukama ale krví.
