PRAHA V historii samostatného Česka našel Ondřej Bank jako jediný odvahu postavit se na start obávaného kitzbühelského sjezdu.
Jenže při jeho třetí návštěvě pocítil sjezdař, proč je Hahnenkamm tak záludný. Přesně před rokem upadl při prvním tréninku na posledním skoku a zlomil si nohu.
„Ale ten kopec mám rád a doufám, že mu to jednou vrátím,“ říká osmadvacetiletý Bank.
Přestože od osudného pádu nezávodí. Už rok.
„Noha mě pořád bolí a nikdo pořádně neví, čím to je,“ říká Bank. Otevřená zlomenina, dávno zhojená, je přesně v místě, kde končí tvrdá lyžařská bota. A ta na jizvy tlačí. Bank sice na lyžích trénuje, ale jen volně, na lehčích svazích.
Ohroženo je MS Přesto v úterý vyrazil do Kitzbühelu. Ale bude tam jen trénovat. „Jsem v klidu. Lyžování je riziko,“ podotýká.
Už osm měsíců posiluje a cvičí. „Honím kondičku a fyzicky se cítím výborně,“ tvrdí s úsměvem Bank, který poslední týdny strávil ve Špindlerově Mlýně. „Ale nepočítal jsem s tím, že někde budu rok sedět. Už mě nebaví pořád dokola trénovat,“ přiznává.
Zranění ho zastihlo ve sjezdařském rozkvětu. Loni na podzim poprvé ve Světovém poháru vyšplhal na stupně vítězů, když skončil v superkombinaci v Beaver Creeku třetí.
I při osudném sjezdu v Kitzbühelu figuroval na mezičasech na skvělém dvacátém místě. Jenže pak ho před cílem v obrovské rychlosti rozhodil závěrečný skok a při dopadu už jen slyšel, jak mu praskla kost...
„Aspoň trávím více času s přítelkyní. A můžu vymýšlet lyžařské brýle, tomu se věnuji hodně. A zlepšil jsem se v kulečníku,“ vypočítává hlasem prostoupeným lehkou ironií pozitiva dlouhé pauzy.
Původně Bank plánoval návrat na začátku sezony, potom před Vánoci, pak před závody v Kitzbühelu.
„Nyní už neplánuji radši nic,“ říká.
Ohrožen je totiž už i Bankův start na mistrovství světa ve francouzském Val d’Isere, které začne za necelých čtrnáct dní. „To je náš hlavní cíl. A pokud to nevyjde, tak v letošní sezoně asi závodit nebudu,“ říká šestý muž z olympijské kombinace v Turíně.
Kvůli tomu přistoupil i na umrtvující injekce bolavého místa. „Existuje možnost, že bolest je psychického původu. Proto to zkusíme takhle,“ popisuje Bank, jenž už mnohokrát změkčoval botu, ale nic nepomohlo. „Teď je to lepší,“ říká s nadějí v hlase.
Cvičení v moři Coby marod zažil dvě zajímavá setkání. S vynikajícím finským slalomářem Kallem Palanderem v rámci terapie u vyhlášené chorvatské fyzioterapeutky, jež dávala „do kupy“ zničené sourozence Kosteličovi, cvičil ráno v chladném jarním moři.
A v Praze se u doktora Hospodára setkal s Tomášem Rosickým. „Vždycky byl můj vzor, tak to bylo zajímavé setkání. Trochu jsme si popovídali,“ vzpomíná Bank. „Bohužel to máme oba na rok,“ dodává s úsměvem. „A doktor Hospodár nás oba seřval, že jsme nejhorší pacienti.“ Bank už také pomalu vyhlíží olympijské hry, které se v kanadském Vancouveru budou konat za rok. Jde o to, aby měl co nejlepší startovní pozice, které má momentálně „zmražené“ kvůli zranění. Proto nechce návrat uspěchat, aby si špatnými výsledky v hodnocení nepohoršil.
„Musíme návrat vymyslet takticky,“ přemýšlí.
***
„Rosický byl vždycky můj vzor. Bohužel to máme oba na rok, A doktor Hospodár nás oba seřval, že jsme nejhorší pacienti,“ říká s úsměvem sjezdař.
